Po prohrané rakousko-pruské válce chtěl císař František Josef pomoci zničené zemi, a tak podporoval velké zakázky, které dávaly lidem práci. Mezi ně patřila podpora železničního podnikání. O koncesi na zřízení železniční dráhy mezi Moravskou Ostravou a Frýdlantem, která měla vést přes Frýdek-Místek, zažádala skupina podnikatelů. Byl mezi nimi například majitel dolů v Orlové-Lazech Ignaz Wondraczek nebo ředitel železáren v Sobotíně Alois Scholz. „Koncesi na stavbu a provoz dráhy jim císař udělil v roce 1869,“ informoval historik Petr Juřák.
Města se o dráhu přela
Projektanti naplánovali železniční trasu údolím řeky Ostravice, která tvořila zemskou hranici mezi Moravou a rakouským Slezskem. Speciální komise obou zemí projednávaly stavbu a prosazovaly své zájmy. „Vznikly spory, jestli má dráha vést po moravském, nebo slezském břehu Ostravice. Zvítězila slezská varianta, zástupci Místku protestovali,“ líčil Juřák. Dodal, že ve sporech hrála roli už tehdy známá rivalita mezi Místkem a Frýdkem. Obě města chtěla mít dráhu na své straně. Trasa nakonec vedla z více než sedmdesáti procent po slezském území a také nádraží, které projektanti od začátku navrhovali ve Frýdku, je ve Slezsku. „Ústupkem Místečanům bylo pojmenování železniční stanice Frýdek-Místek,“ uvedl historik. Právě na nádraží se vůbec poprvé objevil název Frýdek-Místek s pomlčkou. Města spojil v jedno až za německé okupace Hitler a k dnešnímu názvu se město dopracovalo v šedesátých letech minulého století. Vlaky na trati, která zajistila lidem pravidelné spojení s nejbližším okolím i celou habsburskou monarchií, začaly jezdit 1. ledna 1871. Hlavní železniční stanice se jmenovaly Přívoz, Moravská Ostrava-Vítkovice, Frýdek-Místek a Frýdlant. Zastávky byly v Kunčicích, Paskově, Lískovci a Bašce. Dráha byla zpočátku jednokolejná, vedlejší koleje sloužily například pro skladování uhlí. Ve vlacích byly pro cestující čtyři třídy. „Maximální cena jízdného byla třicet krejcarů na osobu a rakouskou míli, což bylo sedm a půl kilometru,“ uvedl Juřák. Ve čtvrté třídě lidé stáli v otevřených vozech. Platili jen deset krejcarů. Speciální ceník byl na zboží. Státní zaměstnanci cestovali zadarmo, také pošta vozila zásilky bezplatně.
Z Frýdku do Těšína
Práva na provoz Ostravsko-frýdlantské dráhy získala roku 1888 Severní dráha císaře Ferdinanda. Stát ji převzal v roce 1936. Nádraží si dodnes zachovalo historickou podobu. Například v roce 2009 skončilo v soutěži o nejkrásnější nádraží v Česku mezi deseti nejpěknějšími. „Nádraží je pěkné a doprava pohodlná, jen kdyby vlaky jezdily více na čas,“ uvedl Mojmír Placzek z Místku.
Severní dráha Ferdinandova vybudovala v roce 1888 navazující trať mezi Frýdkem a Těšínem. Hlavně kvůli přepravě dřeva, kterého bylo v údolí Ostravice dostatek, udělilo ministerstvo železnic koncesi také na Beskydskou místní dráhu mezi Frýdlantem a Bílou.
„Svou roli sehrály i rekreační důvody. Za krásnou krajinou Beskyd jezdilo ze zamořeného Ostravska stále více lidí,“ uvedl Juřák. Vlaky do Beskyd začaly jezdit v roce 1908. Kvůli stavbě vodní nádrže Šance ale od roku 1965 končí trať v Ostravici.
