Pět hodin napínali ústavní soudci primátora Bohuslava Svobodu a jeho radu.
Pokud by v úterý na návrh malých stran zrušili platnost voleb, zpochybnili by tím zřejmě vše, co pražská vláda od konce listopadu udělala.
Neplatily by smlouvy, pronájmy bytů či vyhazovy některých úředníků. A do čela města by se podle scénáře ministerstva vnitra zřejmě znovu postavil bývalý primátor Pavel Bém. Nestalo se.
„Ústavní stížnost se zamítá,“ vzkázal z brněnského sídla soudu jeho předseda Pavel Rychetský.
Mělo to význam, říká Liška
Strana zelených, SNK-ED a Věci veřejné tak neuspěly s argumentem, že rozdělení města do sedmi volebních obvodů v režii minulé rady řízené ODS, hrubě ovlivnilo výsledky voleb.
„Celou dobu konáme v dobré víře, že výsledky voleb platí,“ řekl k případu primátor Bohuslav Svoboda. O poznání zklamanější byl předseda zelených Ondřej Liška. „Navzdory rozhodnutí si ale myslím, že naše stížnost měla hluboký smysl,“ uvedl lídr strany.
Liška věří, že v příště už budou Pražané volit jen v jednom volebním obvodu a tím pádem budou mít hlasy pro malé strany větší význam.
Na podzim nezískaly ani jedno zastupitelské křeslo.
Soud: Nešlo o úmysl
„Malé strany neprokázaly, že šlo o úmysl je poškodit. Za důkaz vydávaly pouze výsledky voleb,“ vysvětlil nález soudu zpravodaj případu Jiří Nykodým.
Metropole se připravovala na několik scénářů. Pokud by z Brna dorazila zpráva o zrušení voleb, byla ve hře varianta, že by město až do nových voleb vedla bývalá rada v čele s Pavlem Bémem.
Někdejší radní se ale úvahám o návratu na Mariánské náměstí bránili.
„Nepovažoval jsem to vůbec za reálnou variantu. Navíc už dávno působíme v jiných funkcích,“ podotkl někdejší první náměstek primátora Rudolf Blažek, který teď pracuje na ministerstvu obrany.
K předčasným volbám, které by vyšly na dvaačtyřicet milionů korun, mohla město dovést i současná koalice občanských a sociálních demokratů.
