Experti z centra klinického výzkumu na univerzitě v Chicagu dospěli k názoru, že nedostatek spánku ve svém důsledku zhoršuje spalování a může vést k cukrovce druhého typu zapříčiněné inzulinovou rezistencí.
Badatelé zkoumali vliv délky spánku na sedmi mladých dobrovolnících s průměrnou hodnotou BMI 22,8. Těm dvakrát odebrali tukové buňky z břišní oblasti. V prvním případě nechali dobrovolníky spát čtyři po sobě jdoucí dny osm a půl hodiny. Před druhým odběrem jim vědci 'naordinovali' spánek téměř o polovinu kratší. Zkoumaní jedinci spali čtyři dny po sobě pouze 4 a půl hodiny.
Získané buňky vědci podrobili testům na vnímavost vůči působení inzulinu. Právě tento hormon reguluje v krvi hladinu glukózy a právě zvýšená rezistence na něj spouští diabetes. Jednoznačné výsledky překvapily i samotné vědce. Tukové buňky odebrané po čtyřdenním nedostatečném spánku vnímaly inzulin o 30 procent méně než buňky odebrané stejným lidem po dostatečné porci spánku.
I když sami autoři připouští, že počet dobrovolníků v pokusu nebyl dostatečný, výsledek ukazuje na skutečnost, že délka spánku ovlivňuje naprosto zásadním způsobem energetický metabolismus v těle člověka a má velký vliv na stav inzulinové rezistence. K vážnému zamyšlení vede především fakt, že tyto změny v metabolismu vědci zaznamenali již po pouhých čtyřech dnech nedostatečného spánku.
