Oblíbená posilovací zelenina Pepka námořníka může pomoci při tvorbě „náhradních dílů“ pro člověka.
Futuristickému vypěstování jakéhokoli ze životně důležitých orgánů stojí v cestě zásadní problém – lékaři neumějí vyrobit drobné vlásečnice, které by udržely při životě i větší masu buněk.
Kromě přímé a doposud takřka nemožné výroby vlásečnic, jež by dopravovaly okysličenou krev a živiny do masivnějších shluků uměle vypěstovaných buněk, se nabízí elegantní řešení problému: zapůjčit si potřebné struktury odjinud, nejlépe od rostlin. Konkrétně třeba ze špenátových listů.
Tvrdí to lékaři z Polytechnického institutu ve Worcesteru ve státě Massachusetts, kteří ze špenátu dokážou vyplavit rostlinné buňky. Zůstane tak jen mezibuněčné vazivo, a hlavně kýžené vlásečnicové struktury. Toto pomyslné lešení následně osadí buňkami, v tomto případě buňkami srdečního svalu, a nechají strukturu růst. „Bez dostatečné vaskulární sítě nastává příliš vysoký stupeň odumírání vypěstované tkáně. My jsme tuto obtíž obešli,“ tvrdí ve studii, kterou publikoval časopis Biomaterials, jeden z výzkumníků Joshua Gershlak. Vyrobili „špenátové srdce“, jež dokonce začalo mírně tepat.
Byť je to jen první krok na dlouhé cestě, vědci věří, že se vydali správným směrem. Jejich metoda by se nejdřív dala použít například při opravách poškozených orgánů. Lidská fyziologie by podle studie například mohla využívat jiných typů rostlin, třeba patřičně vyplavených a následně prorostlých struktur dřeva jako náhrady kostí.
„Čeká nás ještě hodně výzkumu, ale věříme, že využití rostlin, kterých je na světě dostatek, by mohlo alespoň v první fázi vyřešit stávající problém s nedostatkem orgánů k transplantacím,“ dodal vedoucí studie Glenn Gaudette
