Neobvyklou stavbu mohou pozorovat lidé, projíždějící po silničním obchvatu mezi Jihlavou a Havlíčkovým Brodem. Na louce u Antonínova Dolu roste u lesa malá kaple.
Motivace jejího stavitele Miroslava Perničky je stejná, jaká bývala u stavitelů kaplí už před staletími: kaple vyjadřovaly to, co zkráceně říkáme slovy „prosím“ nebo děkuji“.
Když měl Miroslav Pernička v týdnech největší úzkosti o život svých vnoučat pocit, že už není odkud brát naději, načerpal další víru ze skoro mystického předsevzetí: když má vnoučata přežijí, postavím kapli.
„Před čtyřmi roky se dceři narodila předčasně dvojčata a nevypadalo to s nimi dobře. Hlavně chlapec Miroslav na tom byl opravdu špatně. Lékaři varovali, že to může dopadnout všelijak, tak jsme se chytali i sebemenší šance,“ popisuje Pernička.
Byl přeplněn obavami, a aby tehdy přišel na jiné myšlenky, vyjel si na kole. „A v kopcích u Dušejova cestou na Čeřínek jsem si v duchu říkal: já tady rvu kolo do toho kopce, tak ty se, chlapče, taky musíš rvát a musíš se nám z té nemocnice vrátit. A slíbil jsem si, že pokud se děti vrátí z nemocnice v pořádku, postavím kapličku,“ vysvětluje Pernička, otec tří dětí a dědeček sedmi vnoučat.
Slib splnil. Po vyřízení potřebných povolení od úřadů začal Pernička zhruba před rokem stavět. Místo vybral na vlastním pozemku, jen dvě stovky metrů od svého rodinného domu.
Dnes jsou oběma dětem již bezmála čtyři roky a úhledná kaplička už čeká jen na omítku a střešní krytinu. „Těžko říci, jestli na stav vnoučat měla kaplička vliv, ale co jsem slíbil, chtěl jsem splnit,“ popisuje šedesátiletý Pernička.
Na stavbě pracoval hlavně sám, občas pomohla rodina. „Na úřadech jsem musel hodně vysvětlovat, oč mi jde. Přece jenom stavba kaplička není něco, s čím by se tam při vydávání povolení setkávali denně,“ vzpomíná Pernička.
V Antonínově Dole stejně jako v sousedním Červeném Kříži kaple není, z minulosti se nezachoval ani křížek.
Pernička, vlastní profesí zámečník, se nepokládá za silně věřícího, ale přesto doufá, že kaple pomůže ke štěstí všem jeho vnoučatům. „Někde v podvědomí jakousi víru mám. Hlavně vnouček není zdravý a potřebuje stále léčbu, má svalovou dispozici. V českých lázních nám moc nepomohli, ale prospívají mu pobyty v Egyptě. I když je to samozřejmě poměrně drahé,“ říká Pernička. Kapli, zasvěcenou Panně Marii, bude u Antonínova Dolu slavnostně světit třetího července polenský děkan Zdeněk Krček. Uvnitř budou malby studentů grafické školy, na které dohlédne akademická malířka Jana Šimáčková.
Na stožáru ze tří svázaných betonových sloupů se časem objeví i křížek, pak i zvon. „To ale až později. Také bude záležet, jak kapličku přijmou místní,“ uzavřel Miroslav Pernička.
