Z pestré nabídky mohou vybírat pivaři, kteří rádi experimentují a nechtějí zůstat u jediné osvědčené značky. Ve Zlínském kraji funguje několik minipivovarů, jejichž sládci dokážou uvařit i zcela výjimečná piva. V konkurenci s velkými pivovary bojují se ctí.
Vaří celá rodina
Rodinný minipivovar Valášek ve Vsetíně právě na originalitu sází. Sládek Jan Dohnal se synem Romanem začali vařit pivo před osmi lety. „Investice se nám ještě nevrátily, ale zájem o naše pivo lidé mají. Pokud to tak půjde, dál, tak to zvládneme,“ popisuje Jan Dohnal.
Rodinný pivovar se zaměřuje na vysokou kvalitu piva. „Ročně uvaříme kolem tisíce hektolitrů, čímž absolutně nemůžeme velkým firmám konkurovat. Proto máme jedinou možnost, jak se udržet na trhu – nabídnout lidem kvalitní dobré a něčím výjimečné pivo,“ říká Dohnal.
I proto se snaží kupovat jen kvalitní slad ze zahraničí a chmel ze Žatce. Vodu pak bere z nedaleké Stanovnice. V pivovaru, jehož součástí je i restaurace, tak vzniká chutný ležák. Lidé si mohou vybrat, zda chtějí světlý nebo tmavý. „Máme ale i pivo s příchutí višní, kávy a mandlí. V období Vánoc a Velikonoc obohacujeme naši nabídku o různé speciály,“ dodává Dohnal.
Fakt, že zákazník je u něj na prvním místě, potvrzuje jméno minipivovaru, které vybrali sami hosté. „Název Valášek vzešel z ankety, kterou jsme před lety udělali v novinách,“ vysvětluje Dohnal. Piva s ovocnou příchutí vyráběl i největší pivovar v regionu, brodský Janáček. Například o malinové pivo ale velký zájem nebyl, takže se pivovar soustředí na „klasiku“. Nyní vaří pět druhů piv.
Nejoblíbenější je mezi zákazníky už několik let jedenáctka Patriot. „To je klasika, která tvoří více než polovinu našeho prodeje,“ potvrzuje dlouholetý sládek Jaroslav Horehleď.
Hlavně kvalita
Do celé České republiky rozváží pivo ze Zašové. Valašský pivovar Bon vaří pivo pro moravské, ale i pražské restaurace. Vlastní výroba piva trvá více než tři měsíce. „Desítka v tancích dozrává padesát dnů, dvanáctka ještě mnohem déle,“ vysvětluje sládek pivovaru Milan Kuráň. Práce má až nad hlavu, společně s dalšími čtyřmi zaměstnanci pivovaru uvaří ročně až pětadvacet tisíc hektolitrů piva. „Zvládli bychom možná i více, ale nám záleží na kvalitě, nikoliv na kvantitě,“ dodává Kuráň.
Minipivovar Balkán v Uherském Brodu si otevřel před dvanácti roky dlouholetý pracovník Janáčku Miloš Vrána se svým synem Pavlem. Své pivo Zlatý havran točí v brodské zahradní restauraci Balkán. „Havran byla v mládí moje přezdívka, a zlatý jsme k tomu přidali, abychom se odlišili od vyškovského Havrana,“ vysvětluje původ jména zdejšího piva Miloš Vrána.
Svým štamgastům přímo v restauraci vaří desítku, dvanáctku a při mimořádných příležitostech i čtrnáctku. „To když jsou třeba brodské hody, Vánoce, Velikonoce. A speciálně pro sebe a pár vyvolených si sem tam uvařím i medové pivo,“ prozrazuje sládek.
Jediný pivovar v okolí Zlína funguje ve vesničce Sazovice. Kdo by ale hledal tradiční pivovarský komín, bude zklamaný. Malý pivovárek Zlínský švec totiž funguje v přízemí rodinného domku. Stará se o něj Martin Velísek se svými společníky.
„Ve Zlíně a okolí nebyl žádný pivovar, kam bychom mohli chodit. Tak jsem se rozhodl, že si začnu dělat pivo sám,“ vzpomíná zakladatel minipivovárku. O výrobě piva přečetl spoustu knih, prošel i kurzy vaření piva. „První várku jsme udělali v lednu roku 2008 u nás ve sklepě. A pak jsme začali vařit pivo pravidelně, ale zatím jen pro sebe, rodinu a přátele,“ říká Velísek.
Pověst sazovického domácího piva se brzy rozkřikla a zájemců přibývalo. „Abychom ho mohli prodávat, začali jsme loni vyřizovat potřebná povolení a rozšiřovat zázemí pro výrobu. Máme novou varnu, spilku na kvašení a ležácký sklep. Na jaře jsme mohli rozjet výrobu,“ dodává Velísek.
Letos může vyrobit sto šedesát beček piva, ale zájem je trojnásobný. „Objednávky přijímáme na měsíc dopředu, víc dělat nemůžeme,“ krčí rameny šéf minipivovaru. Ve větší výrobě mu brání limit, který dostal od celní správy. A také to, že on i jeho společníci stále mají svá zaměstnání a pivo dělají, až když přijdou odpoledne z práce nebo o víkendech.
Velísek přiznává, že ho zájem lidí o Zlínského ševce překvapil. „Je to zřejmě tím, že jsme na Zlínsku jediní a nemáme konkurenci. Všude jinde v republice malé pivovary rostou jako houby po dešti, ale tady nic. Přitom lidé mají o takové pivo stále větší zájem. Začali dávat přednost kvalitě, i když za ni zaplatí víc,“ podotýká Velísek.
V jeho podniku vznikají čtyři druhy piva. Výčepní desítka, světlý a polotmavý ležák a čtrnáctistupňové pivo. „Všechny nepasterované a nefiltrované, plné vitaminů,“ zdůrazňuje Velísek.
V obchodech jeho pivo k dostání není. Pravidelně ho točí jen o víkendech v restauraci u sazovického koupaliště, k dostání bude také 31. července na Pivních slavnostech v Lužkovicích.
Osmdesát minipivovarů
V Česku je dnes zhruba osm desítek malých pivovarů, které vaří pivo jen pro úzkou klientelu v blízkém okolí. Jeden ze zakladatelů Českého svazu malých nezávislých pivovarů Stanislav Bernard jejich práci chválí. „Trh zcela určitě obohacují. Vaří jiné pivo než velké pivovary. Lidé rádi experimentují, jsou zvědaví na neobvyklou chuť,“ říká Bernard.
