Sprejeři vyměnili ulici za galerii

Skupina sprejerů zvaná Bulldozero se přesunula z ulic do galerií. Už loni vystavovala svá díla na Černé louce, a v Ostravě tím vzbudila velký zájem o graffiti. A nyní vystavují zas. Od začátku března v zábřežském Domě kultury Akord.
„S kluky jsme začali malovat někdy před patnácti roky, v polovině devadesátých let. Tam někde jsou základy Bulldozera,“ říká jeden ze zakládajících členů výtvarné skupiny, osmadvacetiletý grafik Petr Olszowy z Ostravy. Ta má dnes sedm členů, včetně dvou slečen. Většinou jde o studenty nebo absolventy ostravských výtvarných škol.
Samotný název Bulldozero vznikl přibližně před čtyřmi lety. „Někde jsem tehdy nakreslil buldozer. Jde z něj taková zvláštní síla. A podle ní název skupiny vznikl. Jinak žádný hlubší podtext náš název nemá,“ směje se Olszowy.

Zápas na začátku

V zábřežském Akordu ostravští sprejeři vystavují své obrazy i fotografie svých děl na ulicích. Umění ulice se tak svým způsobem stěhuje dovnitř. Do míst vyhrazených umění.
„Samozřejmě, že práce se sprejem je uměním,“ říká výtvarník a pedagog na Fakultě umění Ostravské univerzity Jiří Surůvka. A ostravslá vysoká škola dává sprejerům dostatek příležitostí. „U nás na fakultě je plnoprávnou disciplínou street art a akce ve veřejném prostoru,“ dodává.
Podle Surůvky je dokonce Ostrava pro takový typ umění velmi příhodným místem. „Je plná šedivých betonových zdí, které vysloveně volají po nějakém pojednání. Když už tady nevzniká žádná kvalitní architektura, tak ať vzniká aspoň nějaké pořádné výtvarné umění,“ míní Surůvka.
I když výtvarníci také malují, sprej jednoznačně dostává před štětcem přednost. „Obrazům se až na výjimky moc nevěnujeme. Prioritou je tvorba na venkovních zdech,“ potvrzuje Olszowy. Práce se sprejem se přitom na žádných výtvarných školách neučí, neexistují ani nějaké psané návody. „Člověk si to musí všechno sám vyzkoušet,“ říká členka skupiny Bulldozero Veronika Jarolímová. Studentka Střední školy uměleckých řemesel popisuje, že se spreji napřed zkoušela pracovat sama. „Graffiti jsem viděla všude kolem, moc se mi líbilo, ale vůbec mi to nešlo. Sprejem jsem se stříkla do obličeje, vůbec jsem nevěděla, že se musí používat různě široké trysky a podobně. Ze začátku s tím zápasí každý. Čára sprejem není jako čára štětcem,“ vzpomíná Jarolímová na své začátky. Práce skupiny Bulldozero můžou zájemci vidět například ve známém klubu Marley na Černé louce. Dělali i pozadí ve sklepě čarodějnic na Slezskoostravském hradě, zdobili školky, představili svá díla také v Polsku.
Současná výstava v Akordu začala 3. března a potrvá celý měsíc. „Lidé vidí graffiti ve výstavních síních jinak. Dříve si jich všimli spíše z okna tramvaje nebo při venčení psů. A v galerii mají pocit, že jde o něco nového,“ všímá si reakcí publika na výstavách Olszowy.

Poznat legál

Skupina tvoří na místech, kterým graffitoví zasvěcenci přezdívají ‚legály‘. Jde o místa, kde lze legálně tvořit. „Obecně je jich v Ostravě málo,“ stěžuje si Olszowy. Chce to prý prostě hledat. A při nalezení nových míst se ptát, jestli majitel povolí zeď spreji ozdobit. Majiteli takových zdí bývají zejména buď firmy, nebo úřady. „Člověk většinou pozná, čí taková zeď je,“ konstatuje Olszowy.