Srdce kontrolují na dálku. Když pacient spí

Lidé se strojkem voperovaným v srdci musí několikrát za rok na kontrolu. Teď je lékař prohlédne doma.

Marie Kasalová zašla na začátku června na návštěvu k přátelům. Byl pátek, před sebou měla dva dny volna. „Najednou se mi udělalo slabo. Pamatuji si jen, jak jsem se sesouvala k zemi,“ říká čtyřicetiletá maminka pěti dětí. Zastavilo se jí srdce. Zčistajasna, bez varování.

Probudila se až na anesteziologicko-resuscitačním oddělení v nemocnici. Za dva týdny už ji lékaři na operačním sále Institutu klinické a experimentální medicíny voperovali defibrilátor. Strojek, který při jakémkoli „zaváhání“ srdečního rytmu vyšle výboj a pacienta zachrání.

Za rok tamní lékaři vpraví do těla defibrilátor nebo kardiostimulátor, tedy přístroj pro léčbu pomalého srdečního rytmu, více než osmi stovkám pacientů. Drobná žena je ale jednou z prvních, která si domů odnáší nejen strojek v těle, ale také přístroj na noční stolek. Ten bude po celé dny sbírat data, která defibrilátor uvnitř těla zaznamená. Lékař si tak může její stav zkontrolovat na dálku vždy, když to bude potřebovat.

„Většinou se data přenášejí v noci, kdy pacient spí v blízkosti přístroje. Lékař si pohodlně přenese data do svého počítače,“ říká lékař Kamil Sedláček, který se zabývá léčbou srdečních arytmií. S novým přístrojem mohou lékaři pacienty sledovat on-line, aniž by museli z domu na kontrolu do nemocnice.

Ti, kteří mají strojky na srdci, musí na kontrolu minimálně jednou ročně. Často ale i čtyřikrát do roka. S narůstajícím počtem pacientů roste i počet potřebných kontrol, kdy lékaři musí prověřovat technický stav strojků a baterie. „Nyní to vychází na šestadvacet kontrol denně včetně víkendů,“ podotýká Sedláček.

Při kontrole lékař přiloží k pacientovu srdci čtečku a pomocí ní si potřebné údaje přenese.
S novým monitorovacím systémem CareLink to vše odpadá. „Všechny informace z přístroje jsou na dálku anonymně a kódovaně přenášené mobilní či pevnou telefonní sítí,“ vysvětluje přednosta kardiologické kliniky Josef Kautzner.

Přístroj má ještě jednu nenahraditelnou vlastnost – zhoršení stavu či život ohrožující arytmii oznámí lékařům ihned e-mailem nebo sms zprávou. Ti pak mohou rychle reagovat a pacienta pozvat na kontrolu dřív, než měli naplánované.

„Ještě mě čeká jednorázová kontrola, jak se zahojila rána po operaci. Pak bych měla přijít až za rok,“ říká pacientka Marie Kasalová.

Máte, případně jaké, zkušenosti s péčí v Institutu klinické a experimentální medicíny?