Stará prádelna skrývala vynálezy | E15.cz

Stará prádelna skrývala vynálezy

Památkáři prozkoumali dvě stě let starou prádelnu. Objevili perfektně dochovaný systém vytápění, jediný na severní Moravě.

Třebaže raduňské prádelně táhne už na více jak dvě století, dodnes udivuje odborníky svou dokonalostí. Během dubna a května tuto unikátní technickou památku podrobně prozkoumali památkáři. Přestože léta chátrala, objevili dokonale zachovalý systém topení.
„Je výjimečné, v jak dokonalém stavu se tento systém vytápění zachoval. Na severní Moravě žádný jiný podobný neznám,“ potvrdila Dana Kouřilová z ostravského památkového ústavu.
O jeho perfektním fungování svědčí i to, že služebné tam pánům rodu Blücherů praly prádlo až do roku 1949, kdy poslední majitel raduňského zámku Alexandr Blücher opustil Českou republiku. A jak topení a ohřívání fungovalo? „Dřevo nosilo služebnictvo do síně uprostřed budovy, zadním vchodem ze dvora. Celou prádelnu vytápěla topeniště zapuštěná vlevo i vpravo do nosné zdi této síně. V podstatě to fungovalo jako dnešní krb. Nechyběl ani prostor z nehořlavého materiálu, kam skládali dřevo a nářadí,“ popisovala Kouřilová.

Ohniště oddělovala klenba

Od hlavního vstupu oddělovala topeniště silná kamenná zeď. Klenba nad nimi bránila tomu, aby lidem na hlavu padaly saze a dusil je kouř. Dým odcházel do dýmníku ve tvaru trychtýře a dále komínem nad mansardovou střechu. V zimě sušily služebné prádlo v podkroví, v létě venku na dvoře. Bělily je u potoka Raduňky.
V místnostech na druhé straně zdi, ve které se topilo, objevili památkáři základy kotlů, ve kterých pradleny vyvařovaly prádlo. I ty vytápělo centrální topení. „Tam se nesměly dostat žádné saze. ‚Špinavý proces‘ zůstal za zdí v síni s topeništi,“ vysvětlila Kouřilová. Památkáře zaujalo i dokonalé protipožární zařízení v jedné z místností. Kovovým táhlem se dal uzavřít otvor ve stropě. Tím se v případě, že začaly hořet v komíně saze, zamezilo přísunu kyslíku.

Předkové mysleli i na odpařování

Během průzkumu udivil odborníky ještě jeden praktický vynález. Všimli si, že v dřevěném parapetu pod oknem jsou dvě díry a pod nimi je vynechaný otvor ve zdi. „Během praní a vyvařování se pára srážela na oknech a stékala po skle na parapet. Vodu zachytávala nádobka pod parapetem. Když byla plná, tak ji vylili,“ vysvětlila smysl zařízení Dana Kouřilová. Svůj podpis nechali v barokní prádelně také řemeslníci. Srdce z břidlice a s datem 3. prosince 1943 nechal pokrývač Anton Gebauer. Z původního krovu se našly kované hřeby a skoby a jediný plán s náčrtkem střechy z roku 1933. Zajímavé je i to, že ještě po odchodu Blücherů v roce 1949 až do sedmdesátých let minulého století byla prádelna obydlena. „Bydlela tam paní Kurková. Jako bývalé pradleně jí tam panstvo dovolilo bydlet,“ řekla kastelánka raduňského zámku Eva Kolářová.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!

Tato stránka využívá služeb Google reCAPTCHA, na kterou se vztahují Smluvní podmínky a Zásady ochrany osobních údajů společnosti Google.