Ceny areálů jsou velmi nízké, neboť jde o prodeje z konkurzní podstaty. „Zanedbané nemovitosti také vyvolávají enormní investice pro jejich nové využití,“ líčí prezident Asociace textilního, oděvního a kožedělného průmyslu (ATOK) Josef Novák. Například na Vysočině se bývalá textilka Sukno v Humpolci proměnila v zónu pro podnikání a logistiku a pelhřimovský Alfatex Móda se mění v obchodní centrum, které má být otevřeno letos na podzim.
#####Perla za šedesát milionů korun
Stroje nedávno již utichly v Perle v Ústí nad Orlicí a areál bývalého bavlnářského závodu čeká nová budoucnost, stejně jako řadu dalších. V právě ukončeném výběrovém řízení se nakonec nepřihlásil žádný zájemce, přestože předběžně se o něj ucházely čtyři subjekty. Šlo o společnosti Fastav ze Vsetína, Nika Chrudim, Real Trade Praha a Město Ústí nad Orlicí. Zřejmě se jim ale zdála vysoká minimální nabídka 60 milionů korun.
„Věřitelský výbor seznámím s touto skutečností a rozhodne se, co bude dál,“ uvedla insolvenční správkyně Perly Eva Mlčochová. V úvahu připadají nová výběrová řízení se sníženou cenou či dražba. Ústeckoorlická radnice již dříve avizovala, že se tendru nezúčastní, protože zastupitelům se nelíbila cena. Město chce o koupi separátně vyjednávat. „K 60 milionům je potřeba připočíst daň z nemovitosti, dalších 30 až 40 milionů korun na sanaci areálu. Cena za čtvereční metr by se tak vyšplhala na tři tisíce korun, což je v Ústí opravdu hodně. Například i obchodní řetězce mají své limity pro stavbu supermarketů,“ vyčísluje starosta Richard Pešek.
#####Boj o tři čtvrtě miliardy
Lokalita Perly svým charakterem umožňuje uskutečnění velkolepých developerských projektů. „Mohly by se tu realizovat projekty za tři čtvrtě miliardy korun,“ tvrdí Pešek. Závod, o který radnice usiluje, je osmkrát větší než centrální Mírové náměstí. Podle Peška chce město na tříhektarovém pozemku vybudovat bydlení, k tomu odpovídající služby, parkové plochy a také parkoviště a parkovací dům. A také chce něco vydělat, třeba prodejem části pozemků developerům pro výstavbu bytů. „Především ale chceme mít kontrolu nad využitím celého areálu,“ tvrdí starosta Pešek. V úvahu přichází i spolupráce veřejného a soukromého sektoru, tzv. PPP projekty, a rozsah prací podstatně ovlivní též případné dotace z evropských fondů.
Dluhy textilky přitom dosahují 276 milionů korun, z toho okolo 13 milionů korun patří městské energetické firmě Tepvos, která však do věřitelského výboru nebyla zvolena. V něm je například Citibank a Velveta. Radnice si chce případně na své projekty půjčit a také zohlednit pohledávku. „Bez problému získáme úvěr, města jsou teď pro banky jistějším klientem než soukromé firmy,“ předestírá Pešek. Vsetínský Fastav se zase soustřeďuje na přípravu projektů pro maloobchodní potravinářské řetězce. Jeho hlavními obchodními partnery jsou Kaufland, Tesco, Ahold, Rewe či Lidl. „Areály na zajímavých místech v centrech měst převzali developeři pro výstavbu prodejních prostor - supermarketů,“ potvrzuje Novák.
Perla přitom není jediným zpustlým textilním areálem v okolí, k mání je rovněž opuštěný areál s budovami bývalého výrobce košilovin Primony v nedaleké České Třebové o rozloze 27 tisíc m2. „Lokalita je připravena. Je možná regenerace či rekonstrukce celé nebo dílčí lokality i částí areálu,“ uvádí agentura CzechInvest. Na prodej je rovněž rekonstruovaná budova přádelny textilky Bartoň v Náchodě s 22 tisíci čtverečními metry využitelných ploch, která dominuje příjezdu do města u hlavní silnice od Hradce Králové směrem do Polska. „Objekt může být vzhledem k dobré dostupnosti a svému vhodnému dispozičnímu řešení využit pro obchodní, administrativní, skladové i výrobní účely,“ uvádí realitní společnost Gaute, která organizuje výběrové řízení.
#####Jitex bojuje o život
Otazník visí nad předluženou píseckou textilkou Jitex. Věřitelé sice v prvním lednovém týdnu rozhodli pokračovat ve výrobě, ale zároveň hledat nového strategického investora, který by ji podle insolvenčního správce Štěpána Bláhy převzal i se zaměstnanci. To však rozhodně nebude snadné a podle textilních kruhů spíše lze očekávat ukončení výroby a nabídku areálu k jinému účelu. „Výroba neustále klesala, takže neočekávám, že by v ní někdo chtěl pokračovat,“ míní osoba dobře obeznámená se situací v textilním průmyslu. Výroba zatím může běžet minimálně do konce března letošního roku, pak se uvidí. „V prvním čtvrtletí nepředpokládáme problémy s naplněním kapacit,“ tvrdí výkonný ředitel Jitexu Radek Slavíček. Další vývoj však neleží pouze v rukou podniku, ale podle celkové situace na trhu. A ta se má zvedat podle předpovědí ekonomů jen pozvolna.
„Podle mého názoru je výroba udržitelná, bude však záležet i na vnějších podmínkách, zejména vývoji krize,“ míní Slavíček. Firma nyní dává práci 96 zaměstnancům. Výrobce pleteného ošacení Jitex je v konkurzu, závazky vůči věřitelům dosahují 47,7 milionu korun, ale další se mohou ještě přihlásit. „Hodnota majetku moc velká není. Jsou tam sice zásoby za 20 milionů korun, ale prodejnost bude 25 až 30 procent, protože se jedná o staré zásoby,“ míní Bláha. Jitex přitom v předloňském roce po několika letech ztráty dosáhl zisku 15,7 milionu korun. Stojí za tím hlavně prodej části podniku za 43,6 milionu a prodej dlouhodobého majetku, materiálu a strojů.
#####Desítky továren skončily na smetišti dějin
Od počátku 90. let minulého století zkrachovaly desítky textilních firem, z nichž některé byly opravdu velké. Stačí jen vzpomenout, kromě již zmíněných, na společnosti Tepna, Texlen, Jitka nebo Moravolen. Liberecká Textilana dokonce úplně zmizela ze světa, když před pěti lety těžká technika zbourala budovy a demoliční četa posléze odstřelila i komín. Na jejím místě v centru Liberce mělo vyrůst zábavní centrum podle plánů nizozemského investora, ten záměr ale přehodnotil a vyrostou zde byty.
