Takový optimismus z českých stavenišť rozhodně nezaznívá. Současné hluboké problémy českého stavebnictví však mají i jeden pozitivní aspekt. Firmy totiž nutí více se tlačit právě do zahraničí, a tím rozšiřovat svá pole působnosti. Čím dříve začnou, tím rychleji mohou získat rozhodující konkurenční výhodu. Do jakých oblastí však nyní zaměřit hledáček, když vábení znějí lákavě z různých míst? „Stavební sektor je mírně optimistický jak celosvětově, tak i v regionu Evropy, Středního východu a Afriky (EMEA), kde nárůst příležitostí očekává 53 procent firem,“ uvádí poradenská společnost KPMG. Loni však podle této studie nejvíce stoupal počet zakázek v Asii, zejména v Číně.
#####Cesta na Východ
Přestože se každé teritorium potýká se svými specifickými problémy, je jisté, že na domácím „písečku“ si české firmy již nevystačí. „Další podmínkou pro zastavení negativního trendu v českém stavebnictví je samozřejmě úspěšnost v získávání stavebních zakázek v zahraničí,“ tvrdí generální ředitel OHL ŽS Michal Štefl. Firmy míří třeba do Ruska, kde se plánují a uskutečňují rozsáhlé stavební projekty. OHL ŽS například vytěžila kontrakt na výstavbu železnice na severu uralského okruhu Obskaja-SalechardNadym, včetně mostu přes řeku Ob, zhruba za 50 miliard korun.
„V současné době probíhají jednání s českými a ruskými potenciálními subdodavateli a uzavírá se model financování, na kterém budou rovněž participovat banky z obou zemí,“ líčí Štefl. Zapojit by se měly firmy ŽPSV, AŽD, Sudop, DT Prostějov, Třinecké železárny či Vítkovice. Jde o průlomový kontrakt, který má otevřít dveře do tohoto teritoria dalším českým firmám v návazných projektech v energetice a zpracovatelském průmyslu.
Firma bude také participovat na projektech mezinárodní skupiny OHL vysokorychlostní železnice Mekka-Medina v Saúdské Arábii a Marmaray, jež propojí oddělené části istanbulského metra a železniční sítě na evropské a asijské straně prostřednictvím tunelu pod bosporskou úžinou v Turecku. „Tyto zakázky dávají našemu železničnímu závodu reálně nadevropský rozměr. Také zásoba práce v ostatních oblastech, především na Slovensku, v Polsku, ale i v balkánských zemích, zaznamenává pozitivní vývoj,“ dodává.
#####Miliardové Rusko
Ruský medvěd však nechce pouze cestovat, ale též nakupovat, bydlet i úřadovat. Skupina PPF nejbohatšího Čecha Petra Kellnera chystá výstavbu největšího kancelářského projektu v Moskvě. Na 45 hektarech má vybudovat společnost PPF Real Estate Russia administrativní komplex se 430 tisíci čtverečními metry.
[file:13317:small:right]
PPF už má i prvního nájemce, telekomunikační firma Rostelekom si předem pronajala 90 000 m2 kanceláří. Termín zahájení výstavby projektu s pracovním názvem TelecomCity zatím nebyl upřesněn, firma by se ale chtěla do nového komplexu přestěhovat už koncem roku 2014. Území budoucího TelecomCity se nachází v oblasti takzvané Nové Moskvy poblíž městského okruhu u Kyjevské dálnice, vzdálené osm kilometrů od letiště Vnukovo. Novou Moskvu mají v hledáčku také ruské úřady pro plánované přesídlení federální státní správy z centra metropole. PPF v posledním loňském kvartále otevřela již druhý velký komerční projekt v Rusku, obchodní a zábavní centrum Jarmarka v Astrachani. Celková plocha čítá 81 000 m2 na pěti podlažích, z nichž čtvrté a páté tvoří parkoviště se 700 místy. Hlavními nájemci se staly hypermarket O´KEJ, M. Video, Sportmaster nebo Kinomaks. Chybět nebudou ani mezinárodní značky Mango či Reserved.
„V první fázi rozvoje velkých projektů komerčních nemovitostí v Rusku jsme vsadili na regiony, což se ukázalo jako správné. Obrovský zájem návštěvníků o naše první obchodní a zábavní centrum M5 Mall v Rjazani svědčí o tom, že o nabídku zboží a služeb podle nejvyšších evropských standardů je v ruských regionech zájem,“ poznamenává výkonný ředitel PPF Real Estate Russia Tomáš Laštovka.
Tento obří komplex za 120 milionů eur (přibližně tři miliardy korun) postavila další česká společnost PSJ. „Zejména finiš stavby byl opravdu nesmírně hektický a náročný. Pokud si však se stavbou komplexu M5 Mall něco v budoucnu vybavím, tak to bude zvládnutí velkého objemu prací a materiálů, které dílo muselo absorbovat,“ popisuje výrobní ředitel Divize export pro Ruskou federaci Josef Noha. Své si vybrala i pověstná ruská zima a letní požáry, kdy kvůli dýmu musely být práce přerušeny.
#####Od polárního kruhu k Černému moři
PSJ nyní v Rusku staví rozsáhlý závod na výrobu dřevotřískových desek firmy OOO DOK Kalevala u Petrozavodsku, který si vyžádá investici ve výši 150 milionů eur. Dále dokončuje administrativní budovu v severském Archangelsku a realizuje stavbu obytného souboru Megapolis v Kazani.
„Realizace rezidenčního komplexu Megapolis v Kazani představuje úvodní fázi výstavby multifunkčního centra, které bude sloužit pro účely letní univerziády v roce 2013,“ přibližuje společnost PSJ. Hodnota první etapy projektu by měla dosáhnout asi 32 milionů eur. Investorem díla je mezinárodní developerská skupina Clover Group. Výstavba byla zahájena v červenci 2011. Celkem nabídne více než 38 tisíc čtverečních metrů bytů, komerční plochy a 400 podzemních parkovacích míst.
Buduje též dvě další obchodní centra v Tambovu a Adleru u Soči. „Komplex začal vznikat v březnu 2011 v centru města Adler, nedaleko mezinárodního letiště. Své dokončení předpokládá do konce roku 2012,“ uvádí PSJ. Na exportním financování se podílí PPF Banka a menší měrou též První česko-ruská banka. Investorem díla je společnost ER Seven Group. Budoucí dominantu Adleru bude tvořit na ploše 10 360 m2 třípodlažní obchodní dům s technickým podlažím. Jeho obchodní plocha bude činit téměř 30 000 m2. Další významnou část komplexu představuje devítipodlažní administrativní budova, která vyroste na ploše 1080 m2. Třetí část díla zahrnuje samostatný třípodlažní parkovací dům a ve čtvrtém objektu bude energoblok.
#####Na dálnice je Polsko
[file:13318:small:right]
Tuzemské firmy také pronikají do výstavby dopravní infrastruktury v Polsku, kde se angažovala Čína. Například společnost Bögl a Krýsl z Plzeňska získala další významnou zakázku na stavbě dálnice u Varšavy. Od polského podniku DSS převzala dostavbu dvacetikilometrového úseku C budované dálnice A2 mezi Strykowem a Konotopou, jehož cena činí 756 milionů zlotých (zhruba 4,4 miliardy Kč). Smlouva byla uzavřena poté, co GDDKiA (polské ředitelství dálnic a silnic) odstoupilo od smlouvy s čínským COVEC.
Výstavba byla rozdělena na pět úseků a každý z nich staví jiné sdružení firem. „Naše společnost se zavázala zprůjezdnit úsek C ještě před EURO 2012 a tyto termíny budou dodrženy,“ uvádí společnost Bögl a Krýsl. Společnost převezme část prací, které měla dosud provádět společnost DSS. Ta se plně soustředí na hlavní trasu a Bögl a Krýsl bude provádět příjezdové komunikace, příčné komunikace a část dokončovacích prvků, které měla původně zajišťovat DSS. Veškeré práce mají být dokončeny letos v říjnu.
Bögl a Krýsl už postavil na dálnici 20 mostů. „Inženýrské objekty, jejichž provedení bylo milníkem této investice, realizovala společnost Bögl a Krýsl v souladu s harmonogramem ve výjimečně rychlém tempu,“ zdůrazňuje GDDKiA. Firma se už předloni kvůli krizi stavebnictví v Česku začala orientovat hlavně na polský trh. Loni tam získala stavby za rekordních 1,5 miliardy korun, což byl dvojnásobek oproti roku 2010. Kromě úseku dálnice A2 u Varšavy stavěla obchvat Zerardówa, což je napojení na dálnici A1, a obchvat Jastrzebie.
#####Nezatracujte Západ
Naproti tomu v Česku prodeje od roku 2008 výrazně klesají. Zatímco v roce 2009 podnik v tuzemsku prodal 43 % produkce, v roce 2010 to bylo 36 % a loni již jen 32 %. Letos prodeje v ČR opět klesnou na 30 %. Lasselsberger navíc v průběhu roku zvýší průměrné ceny výrobků, protože mu výrazně vzrostly náklady na energie, které tvoří při výrobě obkladů téměř 30 %.
Podnik letos zprovoznil novou linku na keramické dlaždice v Chlumčanech za 76 milionů korun a řadí se mezi špičku v Evropě. „Produkty v nejvyšším cenovém segmentu jsou srovnatelné kvalitou i designem s italskými výrobky,“ míní Blažíček. Firma loni investovala do výrobního zařízení 110 milionů korun a letos plánuje dalších 150 milionů. „Potřebujeme udržet technologickou úroveň, abychom neztratili krok v produktivitě a konkurenceschopnosti,“ dodává.
