Stephen Frears: Takové filmy točíte s právníky za zády

Stephen Frears

Stephen Frears Zdroj: Profimedia

Čtyřiasedmdesátiletý britský režisér Stephen Frears ověnčený řadou filmových cen se v poslední době začal věnovat filmům o skutečných lidech. Po Královně a Philomeně přišel s titulem The Program: Pád legendy. Ten sleduje případ Lance Armstronga, cyklisty, který se nejdřív stal díky vítězství sedmi Tour de France hrdinou, než prasklo, že dopoval.

E15: Čím příběh o Armstrongovi zlákal vás konkrétně?

Připadal mi jako dobrá kriminálka. Navíc o spektakulárním zločinu. Myslím, že Lance je velmi chytrý člověk, ale také velmi hloupý, protože ho chytili.

E15: Setkal jste se s ním?

Proč bych měl? Je to lhář. Navíc on má rád nad vším kontrolu a já chtěl, aby bylo jasné, že tenhle film stojí mimo jeho vliv. Ale zastavit se nás nesnažil. Ovšem někdo mi říkal, že Ferrari (sportovní doktor, který Armstrongovi ve filmu představí doping – pozn. red.) nás žaluje. Muž, kterému v Itálii zakázali přístup ke sportu. Fascinující.

E15: Zdá se vám, že se sport začal očišťovat?

Byl jsem nedávno v Curychu a viděl jsem, jakou mají všichni radost, že konečně chytili Seppa Blattera. Ale trvalo to dlouho. Švýcarské autority začaly něco dělat, teprve když se do toho vložili američtí federálové. Je to těžká práce, tihle lidi jsou chytří.

Například nemocniční záznamy z doby, kdy se tam Armstrong léčil z rakoviny, zmizely. Nejspíš proto, že Lance té nemocnici dal několik milionů dolarů. Takže její doktoři teď soudu neřeknou: ano, už tehdy nám Lance prozradil, že dopuje.

E15: Film výstižně ukazuje, jak Armstrongovi a jeho týmu dopování připadalo normální.

A všichni o tom věděli. Na začátku závodu ostatní cyklisti viděli stopy po jehlách v jejich těle, neměli iluze. Když Armstrongovi sebrali jeho tituly z Tour de France, nemohli je nikomu dát, protože prvních třicet závodníků také dopovalo.

Ale nemám dovoleno o tom moc mluvit. Takovýto film natáčíte s partou právníků za zády. Za což jsem rád. Nechci se soudit s Mezinárodní cyklistickou unií, která ještě nikdy u soudu neprohrála.

E15: Kdo vám radil s cyklistickými částmi filmu?

Hlavně David Millar, skotský cyklista, který vyhrál čtyři etapy Tour. Vlastně tři, jednu mu odebrali za doping a skončil ve vězení, takže věděl o všem. Ten nám velmi pomohl. Využili jsme i profi cyklisty. Také jsem znal záběry z Tour, buď jsou z vrtulníku, nebo vidíte něčí zadek. Já to chtěl natočit jinak.

Podle mě potřebuje dobrého psychologa. Pořád nevím, jestli je Lance zajímavá osoba

E15: Máte sám rád cyklistiku?

Ne. Tenhle rok jsem si říkal, že když už o ní něco vím, budu se na Tour de France dívat. Ale moc mi to nevyšlo.

E15: Film vznikl podle knihy novináře Davida Walshe Sedm smrtelných hříchů. Tu jste vybral vy?

Původně jsem četl recenzi na jinou knihu, od Tylera Hamiltona, který s Lancem jezdil i dopoval. On nám ale práva prodat nechtěl.

E15: Pád legendy jste začali připravovat až poté, co se Armstrong v lednu 2013 přiznal v pořadu Oprah Winfreyové?

Už pár měsíců předtím. Ale v té době už lidi věděli, že dopoval.

E15: Kdo vybral Johna Hodge jako scenáristu?

Všichni. Napsal Trainspotting, takže zná drogy. To pomohlo.

E15: Vy jste někdy zkusil drogy?

Nějaké jointy a trochu kokainu. Ale nikdy na mě neměly moc velký efekt, akorát mi po nich bylo špatně. Na doping jsem už asi moc starý, i když něco na vylepšení svého výkonu bych bral.

E15: Ben Foster, který ve filmu hraje Armstronga, během natáčení zkusil doping. Co jste si o tom myslel?

Byl jsem šokovaný. Já tohle po svých hercích běžně nepožaduju. Zjistil jsem to ale až před pár týdny, když mi o tom někdo řekl.

E15: Proč jste vybral právě Fostera?

Trochu se stydím, jak to bylo bezstarostné. Někdo ho navrhl, já se s ním setkal, přišel mi velmi dobrý, moc jsem o tom ani nepřemýšlel. Pak mi teprve došlo, jaké jsme měli štěstí. Kdybychom ho nenašli, film by neexistoval.

E15: Jak vypadala vaše spolupráce s Fosterem? On je známý jako herec metody, vy jako režisér, kterého herecká metoda nezajímá.

On se připravil, já to natočil. Žádné konflikty jsme neměli.

E15: The Program je celkem temný film, ale vyprávěný s humorem. Máte černý smysl pro humor?

Já nevím. Mám rád třeba bratry Marxovy. Ale ta korupce v cyklistice je tak monumentální, vemlouvavá a všudypřítomná, že se jí můžete jen smát.

E15: Armstrong se přesto stále považuje za vítěze.

Ano, za jeho myšlenkové pochody ovšem nejsem zodpovědný. Podle mě potřebuje dobrého psychologa. Pořád nevím, jestli je Lance zajímavá osoba. Udělal zajímavé věci a dostal se do zajímavých situací. Jeho zločin byl spektakulární, něco jako krádež Mony Lisy.

Ale sám o sobě tak fascinující není. Jeho lži byly směšné. Vadí mi hlavně jeho lhaní a zastrašování lidí, to je neodpustitelné. Na doping a drogy nemám názor, na světě jsou asi i horší věci.

E15: Chápete, proč se nikdy neomluvil?

Kdyby se omluvil, byl by hvězda. Jak říkám, potřebuje dobrého psychologa, který by mu to vysvětlil.

E15: Proč je omluva důležitá?

Lidi by měli sami sobě rozumět. Pokud se neomluvil, tak o sobě nic neví, nebo o tom, co udělal. To učíte už malé děti.

E15: Bylo těžké jeho případ zhustit do jednoho filmu?

Ano, protože jde o velmi komplexní téma. Muž, který přežil rakovinu, vydal půl miliardy dolarů na šíření informací o rakovině, a pak svou charitu používal jako štít, aby skrýval svou vlastní korupci. Brilantní příběh.

E15: Vaše kariéra je na rozdíl od té Armstrongovy stále úspěšná. Máte jako filmař stále nějakou ambici?

Je zázrak, že ve svém věku můžu pořád pracovat. Rád bych ještě chvíli pokračoval. Takže mou ambicí je najít další scénář, který chci natočit. Ale nevím, co v něm hledám. Vybírám dost podvědomě.

E15: Co je na vaší práci nejtěžší?

Dávat o svých filmech rozhovory.

Autorka je spolupracovnicí redakce

Sledování 3D filmů zlepšuje mozkové funkce

12 festivalových hitů: druhé karlovarské ohlédnutí