Štěpnice: kapota na kapotě

Anketa Sedmičky ukázala na největší problém sídliště Štěpnice. Parkovat tam je pro řidiče skoro za trest.

Čím větší koncentrace lidí, tím více problémů. Staletími prověřená rovnice platí i na největším uherskohradišťském sídlišti Štěpnice. Žije v něm šest tisíc lidí a snad každý z nich je s něčím ve svém okolí nespokojený. Sedmička oslovila třicet náhodně vybraných obyvatel sídliště s otázkou, jaký je podle nich nejpalčivější problém Štěpnic. Drtivě „vyhrály“ zcela nevyhovující podmínky k parkování.

„Zaparkovat u domu je pro nás nemožné, vždycky je tady plno,“ vystihla problém Věra Lysoňková. Důvod je podle úředníků jasný: když se sídliště před šestatřiceti lety začalo stavět, nikdo s tolika auty nepočítal. U každého bloku dnes sice parkovací místa jsou, pro všechny řidiče ale absolutně nestačí.

Proto lidé parkují i tam, kde by správně s autem stát neměli. Třeba vedle pošty. „Oficiálně to parkoviště není, jen zpevněná plocha,“ upozornila Jitka Víchová z místní komise Štěpnice.

Parkovací místa i příjezdové cesty k domům jsou navíc podle obyvatel Štěpnic staré, úzké a nerovné. Nejvíc je to podle místních patrné u silnice k domovu důchodců. Dostat se až k němu bývá problém i pro hasiče nebo sanitku.

Radní teď chtějí parkování na sídlišti vyřešit. „Máme vizi a nějaké možnosti, ale jedno je jisté. Jestli chtějí lidé parkovat pod svými okny, musí se smířit s tím, že zmizí zeleň a stromy. Oboje je nemožné,“ naznačil místostarosta Květoslav Tichavský.

Právě zeleň si ale lidé na Štěpnicích pochvalují. Sídliště je totiž postavené na místě někdejšího ovocného sadu a zahrádek. Mezi domy se tak tyčí desítky vzrostlých stromů a malé panelové město vyhlíží trochu jako park.

Zřejmě nejmenší problém s parkováním mají ti, kteří si při dřívějších opravách domu a jeho okolí zaplatili i nové stání před ním. „Tehdy jsem tu nabídku s radostí přijal. Sice to něco stálo, ale mám parkování vyřešené do konce života,“ pochvaluje si třeba Josef Matoušek.

Řešením pro další stovky obyvatel by mohl být plánovaný parkovací dům. Ten chce soukromý vlastník postavit na ploše vedle pošty. Ovšem až za pár let. „Zatím nic konkrétního nemáme. Asi do dvou let chceme postavit bytové domy a teprve pak přijde na řadu parkování,“ upřesnil Jan Uvíra z firmy Manag Zlín.

Podle Víchové z místní komise by každodenní potíže s parkováním mohla vyřešit městská hromadná doprava. „Kdyby spoje nejezdily jen každou hodinu jako teď, ale mnohem častěji, lidé by nemuseli tak často používat auta,“ myslí si Víchová.

Dlouholetý obyvatel Štěpnic a další z členů místní komise Pavel Drlík zase tvrdí, že chybí plán, který by problémy sídliště řešil komplexně. A nemá tím na mysli jen parkování. „Šedesát procent chodníků je starých, není tady plácek na fotbálek pro starší děti, budova s obchody i kotelna by potřebovaly opravit, další starý objekt láká bezdomovce a malé děti a podobných potíží je tady spousta,“ podotkl Drlík.

Další oslovení obyvatelé Štěpnic zmiňovali i jiný problém: malý pocit bezpečí. „V noci se tady necítím dobře. Nemůžu ani otevřít okno, protože bych se kvůli křiku opilců nevyspal,“ uvedl třeba Josef Urban. Jedna ze sídlištních restaurací totiž zavírá až v pět hodin ráno a místní lidé už kvůli tomu sepsali i petici. Dosáhli toho, aby majitel hospody obestavěl venkovní posezení skleněnou stěnou a hluk se tak alespoň trochu snížil.

Jako třetí nejčastěji zmiňovaný problém uváděli lidé nedostatek a špatné řešení dětských hřišť. Třeba šestatřicetileté Monice Žaludové vadí, že hřiště v těsné blízkosti desítek parkujících aut není lépe oplocené. „Plot je nízký a nestačí to. Auta stojí pár metrů odtud, je to nebezpečné. Hřiště není pro děti ani moc zábavné, je tady málo prolézaček a podobných věcí,“ soudí mladá žena.

V anketě Sedmičky se objevily i pozitivní odpovědi. Kladně lidé hodnotí dostatek zeleně nebo služby, které jsou na sídlišti k dispozici. Chodit tam mohou do restaurace, na poštu, do lékárny, večerky, prodejny zeleniny, masa a do hypermarketu, kde seženou i svíčky nebo třeba burčák.