Stěžovali si, dostali nářez | E15.cz

Stěžovali si, dostali nářez

Sedmička zjistila, že rumunští dělníci žili v bývalé tělocvičně, která byla na černo přestavěná na ubytovnu.

Asi před čtvrt rokem pracovní agentura Delta Squash přivezla do Plzně necelé dvě stovky rumunských dělníků. Na svých webových stránkách jim slibovala nadstandardní podmínky:

„Zdarma kvalitní ubytování, zdravotní a sociální pojištění poskytované zaměstnavatelem, možnost příspěvku na životní pojištění, pravidelné týdenní zálohy, odměny za dobře odvedenou práci.“ Jestli to ale firma splnila, teď prošetřuje policie. Cizince zpátky na jih Evropy za čtyři sta tisíc odvezlo město Plzeň. Firma Delta Squash hned potom z webu všechna lákadla vymazala. Rumuni v Plzni bydleli ve třech ubytovnách - v bývalém zámečku v Malesicích, ve Wenzigově ulici a asi šedesát z nich v bývalé tělocvičně v Kreuzmannově ulici na Zátiší, která byla bez stavebního povolení přestavěná na ubytovnu. Jako první přinesl tuto informaci zpravodajský web www.sedmicka.cz. Jednatel firmy Daniel Gejdoš nechal snížený suterén tělocvičny přepažit na několik kójí a cizince sem nastěhoval. Před dvěma týdny ale Rumuni zavolali na tísňovou linku s tím, že za těžkou práci dostávají jen euro na hodinu, vzbouřili se a majitel personální agentury je nechal zmlátit. Policie začala za potyčku s cizinci stíhat čtyři muže. Všechny na svobodě.

Zajímavostí je i to, že necelé jedno procento firmy Delta Squash patří odhadci nemovitostí Janu Baliharovi, jehož bratr Jiří je vedoucí stavebně - správního odboru Magistrátu města Plzně.

Na problém s tělocvičnou přestavěnou na ubytovnu Sedmičku upozornila Anna Soukupová, která ve stejné ulici bydlí. Společně s několika sousedy poslala dopis na úřad centrální městské části. Zhruba před měsícem dostali odpověď, že budova je skutečně zkolaudovaná k jiným účelům, než teď slouží. „Vše ještě vyšetřujeme. Rozhodně tam ale není všechno v pořádku,“ uvedla vedoucí stavebního odboru centrálního městského obvodu Eva Hubená.

Jan Balihar, který dnes vlastní necelé jedno procento firmy, většinu prodal podle svých slov před šesti lety. Podobně nepatrná část patří dodnes i manželům Harmáčkovým, kteří vlastní realitní kancelář Abakus. V tělocvičně chtěli před lety zřídit bowling a hřiště na squash.

„Co se s firmou dělo potom, jsem nesledoval,“ uvedl Jan Balihar. Jeho bratr Jiří z magistrátu se nemohl vyjádřit, měl dovolenou. Zvláštní sousedé Anna Soukupová si koupila byt v panelovém domě hned vedle ubytovny. „Rumunů jsem se nebála, nebyli hluční. Vadilo mi jen, v jakých podmínkách žijí,“ vysvětlila Soukupová. Nikdo tu nevyvážel odpadky, které se hromadily uvnitř, z domu pak vycházel nepopsatelný zápach, sprchy nefungovaly. Dříve bydlela v tělocvičně i skupina Slováků, se kterými si mohla Anna Soukupová i popovídat.

„Byli z toho prostředí zděšení. Část z nich šla hned po příjezdu na vlak domů,“ popisuje Soukupová. Minulý týden tu Sedmička zastihla pět Rumunů. Tři muži, dvě ženy tu uklízeli nepořádek, který tu zůstal po jejich krajanech. Byli sdílní, podle svých slov než přijeli do Čech, dva roky pracovali v Německu, předtím rok v Itálii. Potvrdili verzi svého zaměstnavatele Daniela Gejdoše. Na podmínky v agentuře si nestěžovali. „Mám sto korun na hodinu. Kdo chce pracovat, si tady vydělá,“ uvedl jeden z nich. Zpátky do Rumunska prý nechce za žádnou cenu.

„Tam se nedají vydělat peníze, umřel bych tam hlady,“ vysvětlil. Anna Soukupová se snažila na situaci upozornit i městskou policii. Strážníci na Zátiší přijeli. „Kontrolovaní cizinci nedali žádný podnět či stížnost na agenturu, zaměstnavatele nebo kvalitu ubytování,“ vysvětluje mluvčí městské policie Jana Pužmanová. Při odjezdu už ale Rumuni mluvili jinak. O osmnáct tisíc míň Část z nich pracovala v křimické firmě Flóra, kde vyráběli věnečky na hřbitov. Majitelé firmy tvrdí, že za dělníky platili poctivě. Kolik jim ale vyplácela pracovní agentura? „Firma nám slíbila sedm set padesát eur (18 500 korun) za měsíc, ale dostávali jsme zhruba pět set korun týdně,“ stěžovali si při odjezdu dělníci přítomným novinářům. Také se jim nelíbily špatné podmínky na ubytovně.

Každá stížnost však údajně končila jen dalším vyhrožováním. Jednatel firmy Delta Squash Daniel Gejdoš všechna tato tvrzení odmítá. Podle něj někteří dělníci začali krást na pracovišti, navíc prý zdemolovali a rozkradli zařízení ubytovny. Podle Aleše Kavalíra ze společnosti Člověk v tísni se jedná o učebnicový příklad novodobého otroctví.„Podezření z nečinnosti úřadů tento typ organizovaného zločinu doprovází až příliš často. Případ budeme i nadále sledovat,“ slibuje Kavalír. Tvrzení, že cizinci dostávali patnáct tisíc korun a k tomu ještě měli ubytovnu zdarma, nevěří ani Helena Duchková, vedoucí poradny pro cizince při Diecézní charitě Plzeň. „To by znamenalo, že by měli tak kolem dvaceti tisíc korun čistého. Po takové práci by rádi skočili i Češi,“ dodává Helena Duchková.

 

Články odjinud

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!