Sto let v Ústí: na špičkách i na patách

Podpatky na baletní špičky si přibijí baletky před páteční premiérou Café Aussig v ústeckém divadle.

Unikátní taneční boty vymyslela pro tuto inscenaci choreografka Alena Pešková. „Tanečnice v jednom okamžiku civilně chodí, a třeba i razantně dupou, a pak se nečekaně vytahují na špičky a jsou něžné,“ říká choreografka.
Podpatek přibitý na kožené podrážce klasických tanečních bot ještě doplňuje látkový návlek se šněrováním. Barevný nástřik evokuje dojem obyčejných vysokých bot. Baletní prvek je pak překvapením. Stejně jako příběhy lidí v imaginární ústecké kavárně v průběhu celé stovky let. „Sháněli jsme dobové rekvizity a doufali, že lidé něco přinesou. Ale nakonec se sešla jen nějaká rádia, televize, gramofon. Přestříkali jsme je a použili. Nehrajeme totiž reálné ani historické příběhy. Jen takovou fantazii, co se tady v Ústí za těch sto let mohlo stát,“ říká Pešková.

Ústecká tančírna

Taneční divadlo zachycuje dobu od rakouského mocnářství, přes okupaci, osvobození, komunisty, sametovou revoluci do demokratické současnosti. „Volně jsem se inspirovala námětem Tančírny a předkládám příběhy, kdy nehodnotím, nesoudím, nestojím vpravo ani vlevo,“ vysvětluje choreografka. S historií města se při práci teprve seznamovala, pochází totiž sice z Ústí, ale nad Orlicí.
„Zjistila jsem, že se tady nikdy nic dlouho nerozvažovalo, ale rovnou rychle řešilo,“ směje se choreografka, sama vynikající výrazová tanečnice. Na jevišti se objeví němečtí manželé, mladý pár, kde ona je Židovka, úlisný partajník, matka – trpitelka, kterou politika nezajímá, nadšená děvčata, která chtějí být in a každou změnu vítají, frajeři, kteří režimu občas odporují.

Od valčíku k MP3

Kavárnu rozezní klasická hudba Dvořákova a Wagnerova, později Voskovec s Werichem, The Plastic People, Karel Kryl nebo Karel Gott. A rekvizity budou odpovídající době, od gramofonu k MP3. Projekce pak doplní historické momentky, ať už z návštěvy císaře, z bombardování nebo současné Matiční ulice.