Stopy koněspřežky i mrtvého pekaře
V kamenném portálu vstupních dveří do Masných krámů jsou tři štítky. Jeden patří cechu řezníků a zbylé dva se nepodařilo dodnes určit. Kdo na to přijde, objeví prý velký poklad ukrytý v základech stavby.
Takového „brouka v hlavě“ si odnášejí turisté i obyvatelé města z nočních prohlídek, které už páté léto každý čtvrtek až do konce září pořádá agentura Kultur-Kontakt. Živé obrazy o dějinách města doplňuje komentář dvou sester, důsledné Historie a uvolněnější Pověsti, a dalších postav.
Sestry se v mnohém neshodnou, například hned v původu jména Budějovice. „Krále Přemysla Otakara II. zde zastihla zpráva, že se mu narodil syn. Zajásal a zvolal: Bude jich více. Ze samé radosti tu nechal vystavět město,“ líčí zaujatě Pověst.
Žena v publiku ale kroutí hlavou, zná prý jiný výklad. Za chvilku se dočká verze, s níž je spokojená. Dívka hrající Historii totiž už poněkolikáté přistřihne sestřině fantazii křídla.
Do výkladu jim vstupují slavní muži, a to František Antonín Gerstner, August Zátka a František Křižík, díky nimž vede večerní cesta městem převážně devatenáctým stoletím. Formou živých obrazů začnou vzpomínkou na koněspřežku a pak se například v Malém pivovaru stanou aktéry slavné chvíle, která vede k založení pivovaru Budvar.
Poté projdou pasáží, kterou ani mnozí obyvatelé Budějovic neznají, do hotelu Zvon. Píše se léto roku 1907 a Budějovice se připravují na oslavu šedesátého výročí Františka Josefa I. Rada města se rozhodla na jeho počest instalovat nové elektrické osvětlení náměstí a nádraží. Kvůli tomu si pozvala českého Edisona, Františka Křižíka.
Sice nakonec tu zakázku nedostal, avšak Pavel Šimera ztvárňuje jeho úsilí velmi přesvědčivě. Pětačtyřicetiletý veterinář-patolog má roli Křižíka rád. „Zaujala mě jeho vědeckost, vášeň pro hloubání. Skončil jeden úkol a hned si vymýšlel druhý. Když mu vzali Budějovice, zřejmě ho to od činnosti neodradilo,“ uvažuje poté, co rozdal divákům vizitky s adresou Lindengasse. Jsou originální památkou, protože pocházejí z Křižíkova katalogu pro výstavu ve Vídni.
Špatné postavy ztvárňují Češi
Na správnosti dějinných souvislostí a dobových detailů si autor prohlídek Miroslav Mareš zakládá nejvíc. Potíž je podle něj s českobudějovickými pověstmi, kterých je omezený počet, nemívají pointu, a navíc je sepsal Němec v době národnostních neshod, takže v nich všechny špatné postavy ztvárňují Češi. „Historická fakta ale sedí, v tom jsme odlišní od jiných prohlídek třeba na hradech a zámcích, kde jde víc o divadlo,“ podotýká Mareš. V jeho ansámblu alternuje asi pětadvacet ochotníků. Autorkou dobových kostýmů je Zuzana Rubešová.
Zatímco turisté to považují za zábavné zpestření výletu, pro lidi z Budějovic je to i šance projít se svým městem v jiné atmosféře než za dne.
K nejpůsobivějším místům patří klášterní zahrada se sochami svaté Anny, Dominika, Josefa, Vincence, Jáchyma a Zachariáše, které vytvořil vyhlášený jihočeský sochař Josef Dietrich. „Večer bývá otevřená jen výjimečně, když jsou tu koncerty. Ale už je tma a sochy zanikají. Tohle je nový úhel pohledu,“ konstatuje Iva Podiuková z Českých Budějovic.
Soutěž o tři rodinné vstupenky: Pošlete tipy, co by mohly symbolizovat štítky v portálu Masných krámů. Nápady zasílejte na adresu v tiráži (str. 10) a přijďte se vylosovat. Výherce vybereme ve středu 19. srpna ve dvě hodiny odpoledne.
