Strážci zákona na silných strojích. I v civilu jezdí v obci padesátkou

U frýdecko-místecké dopravní policie slouží několik mužů, kteří jsou v civilu vášnivými motorkáři.

Při jízdě služebními třináctistovkami Honda a Yamaha musejí policisté občas pořádně přidat plyn. To aby řidičům, kteří si pletou silnici se závodní dráhou, změřili rychlost speciálním radarem umístěným na svém stroji a pak je zastavili. Když ale v civilu usednou na své vlastní motorky, jezdí naprosto předpisově, i když by to uměli rozjet dvousetkilometrovou rychlostí. Ostatní motorkáři si je kvůli tomu dobírají. Členové policejního mototýmu z Frýdku-Místku ale dobře znají sílu svých strojů.

Policisté na motorkách hlídkují nejčastěji na rušné silnici mezi Ostravicí a Starými Hamry. Je to velmi nebezpečný úsek. Neuplyne měsíc, aby se tam nestala dopravní nehoda. Některé z nich končí tragédií. Na úzké a klikaté vozovce s prudkým srázem nad přehradou Šance už vyhasl nejeden lidský život. „Chybí tam úniková zóna. Stačí, aby proti rychle jedoucímu autu vyjel ze zatáčky kamion naložený dřevem, a není kam uhnout. Takovou situaci nezvládne ani zkušený jezdec. Přesto si někteří nedají říct,“ říká člen policejní motohlídky Miroslav Křištof (na snímku vpravo). S kolegy Petrem Pavláskem a Tomášem Pískem zasahovali u několika smrtelných havárií. Pohled na mrtvé, kteří příliš riskovali nebo doplatili na bezohlednost druhých, jimi pokaždé otřese. „Abychom nehodám předešli, dohlížíme na zvláště nebezpečné úseky. Většina řidičů má z našich motohlídek respekt. Pokud přesto překročí povolenou rychlost, málokdy se pokusí ujet. Obvykle zpomalí a zastaví,“ mluví o svých zkušenostech Křištof. I když jejich stroje jsou stabilní a velmi rychlé, do dramatických honiček se policisté neženou. „Máme své rodiny a vážíme si života. Za silničními piráty se nepouštíme za každou cenu. Když ne my, zastaví je policejní autohlídka na dalším stanovišti, kterou upozorníme vysílačkou,“ vysvětluje Pavlásek

Ostatním řidičům příkladem

Miroslav Křištof má doma v garáži hbitou Kawasaki ZX10R Ninja. Jízdu na motorce si poprvé vyzkoušel v devíti letech. Do jeho rodiny patří i bývalý úspěšný reprezentant a jezdec Šestidenní Lubomír Vojkůvka. Oba Křištofovi kolegové přičichli k benzinu v patnácti. „Stejně jako hodně jiných kluků jsem začínal s pionýrem. Přes Jawu 350 jsem se pak dopracoval k současné Aprilii Falco 1000,“ vzpomíná Pavlásek. Všichni jsou okřesaní silničními tragédiemi a uvědomují si, že by ostatním řidičům měli jít příkladem. Proto policisté-motorkáři mimo službu úzkostlivě dodržují dopravní předpisy. I když jejich kamarádi občas nechápavě kroutí hlavou, případně si na jejich účet zažertují. „Přesto v obci zásadně nejezdím rychleji než padesátkou,“ prohlašuje Křištof. Na rovinkách se policisté dostatečně vyřádí ve službě při měření rychlosti. „Na své motorce si chci odpočinout. Někdy si také vyjedeme s manželkou, která za svobodna řídila supersportovní stroj,“ říká Pavlásek. Během jízdy si užívá hlavně náklonů v zatáčkách, při kterých kombinézou téměř brousí o asfalt. „Tam ale nejde ani tak o rychlost, jako spíše o jezdecké umění a prožitek,“ zdůrazňuje.
Tomáš Písek (na fotografii vlevo) dříve hledal adrenalinové rozptýlení na motocyklových závodech. Amatérští jezdci tam mohou otestovat své schopnosti v krátkém sprintu. Kdysi jezdíval také do Bechyně na mistrovství světa motocyklových kaskadérů. „Tyhle šampionáty už se ale nekonají. S kamarády motorkáři se teď potkávám na velkých srazech,“ říká Písek.
Zatímco on sleduje závody Moto GP už jen v televizi, Křištof touží vidět světovou elitu na silničních motocyklech na vlastní oči. „Každé prázdniny jezdím do Brna na Masarykův okruh. Tamní velká cena má neopakovatelnou atmosféru. Škoda, že více závodů by má peněženka neunesla,“ lituje Křištof.

Divoké povahy nezkrotí ani vysoké pokuty

„Kdo si chce užít rychlou jízdu, ať to nedělá na silnici za plného provozu, ale zkusí právě brněnský okruh. Není to sice nejlevnější svezení, ale bezpečnost jezdců je tam na prvním místě,“ radí Křištof. Divoké povahy podle něj nemohou zkrotit ani vysoké pokuty za rychlou jízdu. „Hlavní je prevence. Vůbec bych se nezdráhal pustit jim záběry z tragických nehod, které by museli povinně zhlédnout. A také bych ještě více apeloval na rodiče, aby si koupi motorky svému dítěti dobře rozmysleli. Znám případy, kdy otec pořídil synovi motocykl, na kterém se kluk za pár měsíců zabil,“ dodává Křištof.
Dopravní policisté si hodně slibují od připravovaných změn zákonů. „Třeba řidičský průkaz na zkoušku považuji za rozumný nápad, který se osvědčil i v zahraničí,“ tvrdí Písek. „Každý by měl stejnou šanci získat ho natrvalo. Pokud ale ve zkušební lhůtě způsobí nějaký vážnější malér, měl by smůlu,“ říká policista. Mezi policisty i motorkáři se živě diskutuje také o svalování viny za spáchaný přestupek nebo nehodu na blízkou osobu. „Mnozí hřeší na to, že na našich záběrech je patrná registrační značka, zatímco tvář vidět není. V takových případech by veškerou odpovědnost měl nést a pokuty platit provozovatel vozidla. Ať se pak se skutečným viníkem vyrovná,“ nabízí řešení Písek.