Strejdo, nech mě! Co slyšeli Jája a Pája

Jsou hadrové, hebké, pěkně oblečené a roztomilé. S Jájou a Pájou si děti ale nechodí na ústeckou kriminálku hrát. Svěřují jim své příběhy. Takové, které by nechtěl nikdo zažít.
„Vyslýcháme děti od čtyř let výš a vždy je u toho i sociální pracovnice a psycholog. Používáme k tomu ve většině případů panenky. Vždy je u toho i sociální pracovnice a psycholog. Záleží na vyjadřovacích schopnostech dítěte,“ vysvětluje vrchní inspektor Územního odboru Služby kriminální policie a vyšetřování Martin Mudrik.
Naposledy se Páje svěřil a odkryl svoji bolístku sedmiletý chlapec. Copatá Jája byla u toho, když vyprávěl, jak ho kluk ze sousedství přinutil, aby ho orálně uspokojil a pak se mu vymočil do pusy. Malému chlapci se o tom hodně špatně povídalo, ale sem tam použil tak peprný výraz, že se panenky ještě dnes červenají. Ani nevěděl, co ta slova znamenají. Někde je slyšel a opakoval. Nebýt panenek, kriminalisté by těžko zjistili, co se stalo. Jak vyšel případ najevo? Starší bratr zneužitého chlapce z dálky viděl, co se odehrává poblíž domu. Běžel za tátou a všechno mu řekl. „Podezřelému“ je jedenáct, věk ho chrání před potrestáním.
„Spáchání trestného činu dítěte na dítěti není tak časté jako zneužití dítěte dospělým. Výslech jedenáctiletého chlapce nás teprve čeká během jednoho týdne,“ vysvětluje kriminalista Mudrik.
Ještě předtím musí policisté vyslechnout rodiče, svědky a chlapce za přítomnosti dětského psychologa a sociální pracovnice.
Policejní panenky Jája s Pájou znají i další případ z poslední doby, který však zůstane bez trestu. Tentokrát ublížil chlapci dospělý. Přistěhoval se do bytu k matce pětiletého kluka. Chlapec se pak jednou svěřil, co musí dělat strejdovi, když maminka není doma. Vyžadoval po něm orální sex a jiné praktiky. „Silný kafe,“ označily by panenky, kdyby uměly mluvit, co na nich pětiletý chlapec ukázal.

Zůstane bez trestu „Případ jsme ukončili. Smutné je na něm to, že se podezřelý před soud nepostaví. Výslech za přítomnosti psychologa nedopadl dobře, a ten je pro soud důležitým důkazem,“ konstatuje kriminalista. Nejstaršímu dítěti, se kterým se panenky Jája a Pája setkaly, bylo pětatřicet. Ale jen podle data narození. Tělesně a duševně postižená dívka odjela z ústavu na pár měsíců domů. Před odjezdem byla ještě panna, po návratu už ne.
Jája s Pájou byly jen diváky, protože pětatřicetiletá holčička velmi špatně mluví a je skoro nepohyblivá. Její svědectví je ale věrohodné, protože několikrát během půl roku slabikami a jednoduchými slovy vypověděla to samé. Dívka jednou zůstala s příbuzným v bytě sama a on se na ni začal sápat. „Nech mě,“ vyloudila ze sebe dvě slova a bránila se rukama. Dostala několik ran do břicha. „S případem, že by někdo zneužil postiženého člověka, se na státním zastupitelství ani na policii ještě nesetkali. Nebylo to typické znásilnění, nedošlo k pohlavnímu styku. Muž ale užil násilí na bezbranné osobě,“ říká ústecký policista. Soudce může obžalovaného poslat do vězení na dva až osm let. Kriminalista Martin Mudrik si vybavuje příběh, který panenky nemohly slyšet. Letitou bariéru mlčení o tom, že ji biologický otec jako malou opakovaně pohlavně zneužil, prolomila dospělá žena. Zemřela jí maminka a otec si po čase našel přítelkyni s holčičkou. „Žena nám přišla oznámit, abychom si dali pozor na jejího tatínka, protože ji několikrát jako dítě zneužil a ona se bála, aby se něco podobného nedělo v nové rodině. Oznámila to s dvacetiletým zpožděním,“ vypráví kriminalista. Posudek psycholožky, kterou žena za studií vyhledala, jasně prokázal pohlavní zneužití. Otec trestu unikl, protože byl případ promlčený. „Za pohlavní zneužití hrozí podle nového zákona trest od jednoho roku do osmi let, pokud se násilí dopustila cizí osoba. Od dvou do deseti let si může odpykat rodinný příslušník nebo blízký rodině,“ říká policejní mluvčí Veronika Hyšplerová.
Trestnou činnost, jako je pohlavní zneužívání, páchají na malých dětech z devětadevadesáti procent rodinní příslušníci a z pětadevadesáti procent muži.