Strom má dvě špičky, výška je průměr | E15.cz

Strom má dvě špičky, výška je průměr

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Za posledních deset let darovali sedmkrát Budějovicím vánoční stromy soukromníci.

Pomalu se objevuje návod, jak zatočit s nechtěnými jehličnatými stromy. Jen českobudějovickému magistrátu nabízejí lidé desítky vzrostlých smrků na Vánoce.
Pokud je darují městu, odpadnou jim výdaje na pokácení. A někdy i starosti s razítky kolem povolení.
„Možná jsme ušetřili deset tisíc. V srpnu jsme strom nabídli radnici a v listopadu už tady byli lidé z městské organizace Lesy a rybníky,“ vysvětluje Jaroslava Panská ze Štěpánovic na Českobudějovicku.

Hrozilo, že strom padne na dům, říká starosta

Jejich patnáctimetrový smrk pichlavý, lidově známý jako stříbrný, už zdobí hlavní náměstí. Podříznout ho povolil obecní úřad ve Štěpánovicích. „Bylo riziko, že padne na dům,“ zdůvodnil starosta Štěpán Bláha.
Hladké vyřízení formalit kolem kácení přitom dráždí některé majitele, kterým stromy úřady odstranit zakazují.
„Na stromy do průměru kmene pětadvacet centimetrů není povolení třeba. Některé vánoční smrky měst se do toho vejdou,“ míní šéf českobudějovické Agentury ochrany přírody a krajiny Josef Albrecht.
Jiná věc je znalecká cena těchto dřevin. Může dosáhnout až desítek tisíc korun. V takovém případě je dar městům hodnotný. Podle Roberta Kovaříka, který se živí odstraňováním stromů na složitých místech, může stát pokácení patnáctimetrového smrku v zahradě od dvou do deseti tisíc korun. Záleží na použité technice.
„Den před kácením jsem nespala. Byl velký vítr. Teď jsem ráda, že nás vybrali,“ říká Jaroslava Panská.
Příběh zatím posledního vánočního stromu města České Budějovice je vepsaný přímo v jeho větvích. Budějovice se totiž mohou chlubit raritou. Smrkem stříbrným, který má dvě vrcholové špičky.
„Myslel jsem, že si toho ani nikdo nevšimne. Někdy to tak bývá,“ říká lesník ze společnosti Lesy a rybníky města České Budějovice Josef Schoř.
Vysvětlení k podobě nabízí jeho bývalá majitelka Jaroslava Panská ze Štěpánovic na Českobudějovicku. „Když byly naší dceři tři roky, ulomila mu špičku,“ líčí žena, která s manželem smrk zasadila při narození dítěte. Před pětatřiceti lety. Z ošklivého káčátka, jak by napsal pohádkář Hans Christian Andersen, vyrostl nakonec patnáctimetrový krasavec se souměrnými větvemi. Podle Schoře dostávají totiž při výběru z nabídek přednost vánoční stromy, které rostou osamoceně a mají dost prostoru. Odborníci hodnotí také jejich zdravost a statiku.

Ohrožoval sousedy

Letošní patnáctimetrový smrk patří v posledních deseti letech mezi průměrné. Nejvíce měřil smrk z roku 2003, který darovala městu Jiřina Soběhradová z budějovické čtvrti Rožnov. Dvacetimetrový strom u ní ohrožoval sousedy.
Osmnáct metrů měl sedmdesátiletý smrk postavený na náměstí v roce 1999. Rostl v lese u obce Dubné, která ho také Budějovicím věnovala. Právě o Vánocích v roce 2003 prožili budějovičtí radní nejvíc stresu, když na pražském Staroměstském náměstí strom padl a zranil lidi. Hned příští rok proto nechali do dlažby usadit stříbrný smrk vysoký jen třináct metrů. Darovala ho Emilie Caháková z obce Dubičné.
Změnami za deset let prošlo i osvětlení stromů na náměstí Přemysla Otakara II. V roce 1999 smrk osvítily tři tisíce žárovek. Po dvou letech jejich počet klesl na 720, kdy zazářily na šestnáct metrů vysoké borovici douglasce tisolisté darované obcí Olešnice. V posledních letech zavěšuje firma, která má na starost městské osvětlení, na vánoční strom před radnicí 1 100 elektrických svíček. Vánoční pohodu kolem hlídají ve dne v noci městští policisté.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!

Tato stránka využívá služeb Google reCAPTCHA, na kterou se vztahují Smluvní podmínky a Zásady ochrany osobních údajů společnosti Google.