Hranice / Zámecký klub v Hranicích bude v sobotu 21. května patřit od sedmi večer pořadu Šumné Hranice. Večer bude zasvěcený opomíjeným stavbám a křtu dvou knih o Hranicích Tomáše Pospěcha a Jiřího Nebeského. A bude se také promítat. Návštěvníci uvidí filmy Šumná města – Hranice a Šumné stopy a s diváky bude besedovat režisér a scenárista Šumných měst Radovan Lipus.
Novou knihu o historii areálu vojenských škol v Hranicích s názvem Orel, lev, svastika a hvězda sestavil Tomáš Pospěch. „Pokud jsou Hranice v něčem světové, pak je to Hranická propast se Zbrašovskými aragonitovými jeskyněmi a areál bývalých rakousko-uherských vojenských škol,“ řekl Pospěch. Ten si knihou splnil dlouholetý sen, vydat samostatnou publikaci věnovanou právě vojenským školám. „Chtěl jsem shrnout své bádání o jejich architektuře a publikovat dlouhodobý výzkum Václava Bednáře o historii, školství a osobnostech, které těmito zařízeními za 150 let existence prošly: Rilke, Musil, Oskar Kafka, otec papeže Jana Pavla II., Edith Steinová známá jako svatá Terezie z Kříže, Píka, Zátopek, Zahálka, Jaroš a další,“ upřesnil Pospěch.
Do knihy také zařadil úryvek z filmu Šumných měst, který pojednává o hranické architektuře a natočili ho Radovan Lipus a David Vávra, ale také práce dalších autorů. Jaromír Zahálka přispěl svým rozsáhlým archivem, zkušenostmi studenta akademie i vzpomínkami na působení svého otce, významného velitele akademie. Alena Jirásková z Všeobecného historického archivu v Praze zpracovala rakousko-uherské školství a Petr Cimala, donedávna důstojník v aktivní službě, přinesl svou osobní zkušenost z posledních desetiletí.
„Hranické vojenské školy byly stranou hlubšího zájmu a první výraznější pokus zpracovat celou jejich historii vznikl až nyní. Ta kniha se nepřipravovala a nevydávala zrovna snadno, ale měl to být první pokus jak tuto historii přiblížit a vzdát hold osudům těch, kteří těmito zdmi prošli,“ dodal Pospěch.
Křtít se bude i sborník atraktivních textů o historii Hranic, druhý svazek knížky Kdysi a nedávno. „Pokud mohu zdůraznit texty, které jsou mi obzvláště milé, pak je to pojednání zesnulého Bohumíra Indry o dějinách Hranic ve druhé polovině 17. století. A také dva texty zachycující listopad 1989 v osobní rovině. Jednak to jsou deníkové zápisy tehdejšího žáka základní školy, dnes hudebníka a novináře Romana Helcla, jednak vzpomínkový text dlouholetého polistopadového starosty města Vladimíra Juračky,“ řekl editor publikace Jiří Nebeský.
