Kam se hrabe bleskurychlá ruka westernových pistolníků nebo hbitý jazyk pavlačových drben na svaly, kterými si pomáhá netopýr při orientaci ve tmě. Doposud znali vědci tak rychlé svaly především u nižších obratlovců – hadů a ryb.
Chřestění, jež dalo jméno celé skupině prudce jedovatých amerických hadů, je pozoruhodné tím, že k jeho vyluzování potřebují chřestýši jedny z nejrychlejších svalů, jaké lze mezi obratlovci najít. Dokážou zatřepat „chřestítkem!“ na konci svého ocasu padesátkrát za sekundu a vydrží to celé hodiny.
Příliš hlučná ryba
Kupodivu neméně hlučná je díky superrychlým svalům pacifická ryba Porichthys notatus, která těmito svaly rozechvívá plynový měchýř. Samci vydávají v období tření hluboký zvuk, kterým lákají samice. Obyvatelé hausbótů se v té době moc nevyspí, protože ryby jim houkají pod dnem jejich příbytků celou noc.
Zcela nedávno se ukázalo, že náramně rychlé svaly mají ve svém zpěvném ústrojí i ptáci. Zdálo se, že jediní obratlovci, kterým je vlastnictví superrychlých svalů odepřeno, jsou savci.
Netopýří rekordman
Tým biologů vedený Johnem Ratcliffem působícím na Syddansk Universitet v Odense odhalil superrychlé svaly u netopýrů. Zprávu o jejich objevu zveřejnil prestižní vědecký týdeník Science. I těmto živočichům slouží velmi rychlé svaly k vyluzování zvuků.
Na rozdíl od chřestění chřestýšů nebo „hučení“ pacifických ryb si ale zvuky vyluzované netopýřími svaly lidské ucho neužije. Pohybují se v oboru ultrazvuků a netopýr je používá jako sonar pro orientaci.
Ve tmě hledá netopýr kořist i překážky podle odražených ultrazvukových vln
Vědci se zaměřili na netopýra vodního (Myotis daubentonii). Zjistili, že když se netopýr blíží k pronásledovanému hmyzu, stoupá frekvence jeho ultrazvuku. Svaly, kterými ultrazvuk vyluzuje, se smršťují víc než 160krát za sekundu. Zaznamenaný rekord je 190 stahů za sekundu. Teoretické propočty naznačují, že by netopýr vodní mohl smrštit své svaly až 400krát za sekundu. Při tak extrémním výkonu však vědci zatím netopýry nepřistihli.
