Pocity rodiny, která právě zasedla ke sváteční večeři, ale těsně před jejím začátkem blesk vyřadil z provozu elektřinu, mohou prožít hosté zlínské restaurace Victoria klub.
„U nás si ale svíčky nerozsvítí,“ upozorňuje Jakub Ryšánek, který je autorem nápadu zřídit ve Zlíně restauraci fungující v totální tmě, podobnou těm v Praze, Moskvě či Berlíně.
Projekt s názvem Ve tmě přináší atraktivní gastronomický zážitek spojený s adrenalinem v podobě večeře, při které host nevidí ani centimetr před sebe. „Kdybyste si držel dvě hodiny ruku před nosem, stejně ji neuvidíte,“ říká Ryšánek.
Absolutní tma
V hermeticky uzavřené místnosti se každý návštěvník musí spolehnout pouze na čtyři smysly. „Nevidí nic, takže jim zbývá sluch, hmat, čich a chuť,“ vysvětluje provozovatel podniku Petr Minařík. Po vstupu do restaurace si hosté vyberou z pěti menu. Pak je obsluha „zbaví“ všeho, co by mohlo vyzařovat světlo. Do hlídané šatny uloží mobily, digitální hodinky i zapalovače. „Samozřejmě se uvnitř nekouří, protože cigareta svítí a zážitek by pokazila,“ dodává Kateřina Lednická, která s projektem oběma mužům pomáhá.
Pak hosté přechází do maličké místnosti, kterou osvětluje pouze slabá žárovka. „Musí si zvyknout. Kdyby tam bylo světlo, při každém otevření by hosté jeden druhého viděli,“ vysvětluje Lednická. To už se dveře definitivně zavírají. Číšnice na druhé straně otevře další – do absolutní tmy. Celkem může v jedné místnosti sedět až osmadvacet hostů naráz.
Zvláštní pravidla má i stolování. Na stolech chybí ubrusy, pod talíři jsou pouze hygienické ubrousky. Na číšnici hosté nemávají, protože by to nemělo smysl. Nejen kvůli absolutní tmě, ale hlavně proto, že je servírka Mirka Loupancová nevidomá. „Pokud lidé něco potřebují, zavolají ji jménem. Ona má vysílačku, kterou řekne přání obsluze na baru a na jezdícím stolečku to pak přiveze,“ popisuje Ryšánek systém objednávek.
Svíčková na menu chybí
Restauraci Ve tmě za měsíc existence navštívily desítky lidí. „Zatím je všechno v pořádku. Nikdo se nepolil, nikdo po sobě nezanechal na stole spoušť. Dokonce jsou stoly možná čistější než v normální restauraci se světlem. Všem možným problémům se snažíme předejít. Samozřejmě ve tmě nepodáváme kávu, protože by se někdo mohl opařit. Nenabízíme třeba ani omáčky. Svíčkovou jíst ve tmě, to by byl masakr,“ říká Ryšánek s úsměvem.
Za nápadem zřídit podobnou restauraci byla snaha odlišit se od ostatních podniků ve městě. „Kromě toho je samozřejmě také hodně důležité, že si zdraví lidé vyzkouší, jaké je to ve světě bez světla. Alespoň na chvíli se u nás ocitnou zcela odkázáni na pomoc nevidomých. Ani pro nás to není nic jednoduchého. Na první den jsme trénovali měsíc,“ doplňuje Ryšánek.
Číšnici Mirku Loupancovou netradiční práce baví. „Talíře si vždycky předem ohmatám, abych věděla, kde co je. Je docela zábavné lidi poslouchat. Večeře ve tmě je pro ně výjimečný zážitek a podle toho se také baví. Často je třeba slyšet věta Áááá, tak teď jsem napíchl stůl,“ líčí Loupancová. Jak si hosté s jídlem v absolutní temnotě poradí, nikdo neví. „To nikdo nevidí, ale rukama to asi nejí,“ předpokládá Ryšánek.
Za jedno menu zaplatí hosté 360 korun. Na zlínské poměry hodně, ve srovnání s obdobnou pražskou restaurací, která na Národní třídě nabízí menu za tisíc korun, však ne zas tak moc. „Lidé u nás neplatí jen za kvalitní a dobré jídlo, ale především za netradiční zážitek. Srovnat s letem v balonu nebo se seskokem padákem to nejde, ale je to prostě něco výjimečného,“ soudí Ryšánek.
První podobná restaurace vznikla před deseti lety v Curychu. Založili ji lidé z charitativní organizace, aby postiženým s poruchami zraku vytvořili pracovní místa. Atraktivní projekt tehdy zaujal a postupně tak vznikly další, už komerční restauranty v Londýně, Paříži, Berlíně, Praze či Pekingu.
Restaurace Ve tmě nabízí večeře v temnotě zatím jen v úterý a středu večer. „Věříme, že tento zážitek přiláká organizátory teambuildingů nebo školy. Počítáme i se seznamovacími večery pro nezadané či ochutnávkami,“ vyjmenovává Minařík akce, na které chce do restaurace nalákat další hosty.
