Úředníci, kteří do práce přijedou vlakem, zasednou za stůl moderní kanceláře a obslouží Táboráky. Ti se pak vrátí do svých domovů v úplně nové čtvrti Dvorce a po práci si dopřejí odpočinek v moderním relaxačním centru. Pohádka? Nikoli, plány, které by se mohly stát skutečností třeba už za deset let. Před měsícem si Tábor odnesl první cenu za akční plánování v celorepublikové soutěži s názvem O lidech s lidmi. Porazil přitom přes třicet měst. Před dvěma týdny zabodovalo město podruhé, když mu připadlo stříbro v prestižní soutěži LivCom Awards. Mezinárodní soutěž, do které se přihlásilo na dvě stě padesát zájemců, je zaměřená na kvalitu života ve městech a životní prostředí. Tábor se dostal do finále s dalšími šestatřiceti městy. Porota hodnotila mimo jiné plány měst pro budoucnost. Jaké vlastně jsou ty táborské?
Vaše nová adresa
Logo propagující Tábor jako město, které má nalákat nové obyvatele i zaměstnance. Právě tím zastřešuje Tábor své plány. Do nich zapadá i právě vznikající čtvrť v bývalých kasárnách. Lidé si v anketě už odhlasovali i její název, Dvorce.
V nejlepším případě tu má člověk na jednom místě najít bydlení, práci i zábavu.
Jak uvádí městský portál
o bydlení, v plánu je postupně vystavět přibližně pět set až osm set bytů, všechny v okolí centrálního parku. Ve čtvrti se počítá s kinem, restaurací i dětským hřištěm.
V duchu nejnovějšího trendu tu chystají i podnikatelské byty, které poslouží jako provozovna a bydlení dohromady.
„Vypadá to jako model města ve městě. Může to být pohodlné, ale jak pro koho. Člověk lehce ztratí kontakt s ruchem a každodenním životem Tábora,“ myslí si Petra Rybáková, která v Táboře léta žije.
V zimě začne developerská firma s prvními demolicemi.
Malá Praha
Přitáhnout do Tábora firmy celorepublikového a mezinárodního dosahu si slibuje chystaný komplex autobusového nádraží. Zdaleka nemá jít jen o zázemí pro autobusy a cestující. Uvnitř bude také parkoviště, místa pro auta se chystají i v přidružené budově. V patrech budou moderní kanceláře nejen ve stylu open space.
„Cílem je oživit a zatraktivnit centrum města. Chceme do Tábora přivést vzdělávání, přitáhnout velké firmy,“ vysvětluje táborský místostarosta Martin Jirovský. Vzhledem k železničnímu koridoru, na jehož trase Tábor leží, to podle něj nebude problém. Pro firmy bude Tábor zajímavější než třeba okrajové části Prahy.
Zapojit do projektu by se s nádražím mohly i České dráhy. Zásadní změnu v podobě přesunutého nástupiště z druhé strany nádraží by zažila Bechyňka. Denně v místech kolem obou nádraží projde na čtyřicet tisíc lidí.
„Ideálně bych nové prostory využil pro městský úřad. Teď nemá jedno sídlo, navíc úředníci sedí v oddělených kancelářích. To není dobré pro moderní řízení úřadu, může to například napomáhat korupci,“ říká Jirovský.
Architektonický návrh toho, jak bude „revitalizace nádražního uzlu“ vypadat, už existuje, stejně jako další studie. Podle ní má nové nádraží a jeho okolí přispět k tomu, že se tu lidé budou cítit lépe, nižší bude hluk i emise.
Podle Jirovského chce radnice vybrat developera už do roka. Dříve jak za pět let ale s kolaudací nepočítá. Zatím stály přípravy nového nádraží město milion a půl. I když výdaje ještě nejsou
u konce, jednu miliardu korun, se kterou se maximálně počítá, má zaplatit investor. Peníze by se mu mohly vrátit do patnácti let.
Sport a odpočinek
Jak to dopadne s plány na sportovní a relaxační centrum v Kvapilově ulici, zatím nikdo nedokáže říct. I když studie
o propojení plaveckého stadionu se stadionem Míru už existují. Nově by tu vzniklo až deset budov, včetně tunelu pro atletiku a aquaparku i hotel, restaurace, pasáž s obchody.
„Dřevěné obklady a barvy dávají budovám pohodový plovárenský charakter a zároveň připomínají historii tohoto místa, na kterém v roce 1929 stávaly dřevěné pavilony věhlasné jihočeské výstavy,“ popisuje návrh jedna z autorů, architektka Eva Hubičková.
Radnice si nechala spočítat náklady na nové plány i to, kolik stojí základní údržba. Podle nich bude za osm let město muset provoz dotovat až šesti miliony ročně. Zhruba dvě stě padesát milionů na nový komplex by ale muselo zaplatit ze své kapsy.
Ideální představa, kdy by nové sportovní centrum mohlo stát, je podle Jirovského do dvou až tří let. To by ale považoval za úspěch, vzhledem ke krizi není nic jistého.
Velké plány
Změny se dočká i Křižíkova elektrárna u Lužnice.
Z té se stane kulturní centrum
s interaktivní expozicí o fyzice i o životě Františka Křižíka. Uvnitř vyroste recepce, kavárna i výstava. Chybět nebude pikniková louka, tobogan nebo hřiště. Na břehu Lužnice vznikne dřevěné molo, které ocení hlavně vodáci.
Plány má radnice i s Žižkovým náměstím. Jak to dopadne s náměstím Františka Křižíka
a Budějovickou ulicí, rozhodne ještě kraj.
