Tahají na zádech i pět kilo

Vybavit dítě do první třídy? Tisícovka to nespraví. Redaktorům Sedmičky to potvrdilo několik prodavačů v papírnictví.

Hlavně ne ftaláty

„Lidé obvykle za věci pro prvňáčka utratí něco málo přes tisícovku a to nepočítám tašku,“ říká Jiří Valenta z papírnictví na Plánické ulici. „Batoh stojí zhruba šest set korun, ty značkové se pak klidně vyšplhají k patnácti stovkám. Ale i ty nejlevnější, které nabízíme, mají výztuhu pro záda a další přednosti,“ dodává. Rodiče ale ovlivňuje příliš mnoho rad a informací a při nákupu pak dávají přednost zbytečnostem.

„Třeba ftaláty. Naše generace tohle neřešila a všichni jsme živí. Dnešní rodiče se hned na tohle zeptají, ale už je nezajímá, že taška nemá třeba reflexní proužky, které jsou mnohem důležitější,“ upozorňuje Valenta. U nejdražších modelů navíc výrobci sází na oblíbenost Spidermana, Bořka Stavitele a dalších slavných postaviček, které batohy zdobí. Právě kvůli nim tyto tašky děti nejvíc chtějí. Stejné pravidlo platí při výběru penálu, kde se názory dětí a rodičů tradičně rozchází. Jedni ocení cenu, druzí vzhled.

Kila zbytečností

A co vlastně dítě v první třídě potřebuje? Kromě tašky hlavně obaly na sešity, obal na písmenka, psací potřeby, věci na výtvarnou výchovu, kufřík a vedle papírnických potřeb ještě oblečení na tělocvik. Navíc výdaje na začátku školního roku nejsou konečné. V průběhu prvního pololetí musí rodiče přikoupit ještě další pomůcky.

Oproti dřívějším generacím přibývá nejen věcí, ale i potřeb dítěte a rodičů. S tím však roste i váha tašky. Dítě pak nosí na zádech i víc než pět kilo. „Každý rok vidím, kolik dětí tahá na zádech zbytečnosti. A je to jen o tom, že rodiče se s nikým neporadí nebo to dětem zkrátka tolerují,“ potvrzuje učitelka Jiřina Holá.

Rok příprav

Vybavit dítě na jeho první školní rok je někdy otázkou několikaměsíční přípravy. Alespoň řada rodičů začíná už teď nakupovat věci pro dítě, které půjde do školy až příští rok. Hlavně kvůli slevám. „Syn půjde příští rok do první třídy a už teď jsem koupila tašku, obaly, penál, psací potřeby a další věci. Sestra se mi naštěstí postarala o pomůcky na výtvarnou výchovu,“ říká Miroslava Šmídová.

„Taška nás vyšla na devět stovek a to jsem ji sháněla poměrně dlouho. Nechtěli jsme batoh z tržnice, který se po pár týdnech rozpadne,“ dodává. „Mám dvě děti a obě potřebovaly tašku. Starší syn, kterému je třináct, starou unosil a druhý šel do první třídy. Jen tohle nás stálo přes tři tisíce,“ podotýká Marcela Vajnerová.