Přerov, Hranice l Jeho ostřížímu zraku neunikne žádná přírodní ani uměle vybudovaná anomálie. Student dějin umění Jiří Doupal z Přerova se zajímá o všechno kolem sebe. „Je to náhoda, když na něco narazím. Pak už si stačí jen najít informace,“ říká mladík. Prozkoumaný má Přerov, kde žije, i jeho okolí, zná také zajímavosti Hranicka, kde mají jeho rodiče chatu, nebo Tovačova, kde se učil řezbářem. Na všech místech už objevil zvláštní místa či stavby, které stojí za zhlédnutí. A jsou často pořádně tajemná.
Knížecí rozhledna
Když Doupal trávil před lety s rodiči léto na chatě u Kyžlířova, narazil uprostřed lesa na prapodivnou kamennou stavbu. Netušil, k čemu mohla sloužit, a tak začal pátrat. Podařilo se mu zjistit, že je to podstavec železné rozhledny, kterou postavil potštátský kníže Zikmund Desfours-Walderode ve dvacátých letech minulého století. „Kruhový ochoz na rozhledně byl osmadvacet metrů nad terénem a za jasného počasí bylo vidět i Západní a Nízké Tatry,“ vypráví mladík. Dozvěděl se, že po válce začala rozhledna chátrat a v roce 1972 kovovou konstrukci strhli. Dnes už kolem někdejší soukromé knížecí rozhledny vede vlastivědná stezka Potštátské skalní město.
Přerovské rarity
Na pozoruhodnosti se ale podle Doupala dá narazit i přímo v centru Přerova. Z vyprávění svého táty se třeba dozvěděl, že po přerovském parku Michalově jezdil od padesátých do sedmdesátých let minulého století vláček. „Vedle restaurace je dodnes betonová plocha, kde bylo nástupiště k úzkorozchodnému vláčku. Po parku tehdy jezdila mašinka a dva vagony. Je škoda, že dnešní děti nemohou tuto atrakci využívat,“ myslí si student.
Dennodenně projíždějí auta a chodí lidé také kolem sjezdu k řece Bečvě Na Marku. Málokdo ale ví, že sloupy lemovaná cesta, která klesá pod úroveň terénu do tunelu a končí na břehu Bečvy, sloužila k přepravě ledu.
„Lidé z řeky vysekávali ještě před druhou světovou válkou pláty ledu pro chlazení v pivovaru a v hostincích. Led skladovali v ledovně, která byla v Havlíčkově ulici. Na jejím místě se dnes dokončují nové budovy přerovského pivovaru,“ upřesňuje Doupal. Památkou na tento způsob chlazení zůstala už jen cesta tunelem k řece.
Objevené podzemí
Spoustu tajemství skrývá také přerovské podzemí. „Chodby jsou pod Horním náměstí. Vím, že archeologové zjišťovali, jestli se jedná o stoku nebo o obranné chodby,“ říká Doupal.
V Přerově je přitom v podzemí také spousta krytů. „Ty sloužily jako sklepy, měly dřevěné příčky, aby se daly v případě potřeby rychle odstranit. Z krytu vedl nouzový výstup. Byl uzavřený ocelovým poklopem a za ním byla chodba na prolezení ven,“ popisuje kryty nadšenec. Chodba končila pár metrů od domu v malé betonové kostce. V ní jsou zevnitř dveře, které zvenku ukrývá tenká vrstva omítky. „Dveře se otevírají dovnitř a bylo to vymyšlené tak, že potom se omítka rozbila připraveným nářadím a lidé mohli vylézt ven. I kdyby dům spadl, nouzový východ by nezasypal,“ vysvětluje Doupal.
Podle něj bývalo přesně určené, z kterých bytů kdo nanosí do krytů židle a další potřeby. „Měli to promyšlené tak, aby se šetřilo národní hospodářství,“ podotýká mladík, pro kterého je civilní ochrana asi největší hobby. Dokonce vlastní v místní části Přerova v Dluhonicích bunkr, ve kterém vytvořil muzeum civilní ochrany.
Další raritou, na kterou Doupal upozorňuje, je pozorovatelna v přerovské Jižní čtvrti na bytovém domě z padesátých let. „Lidé, kteří si pozorovatelny, vyčnívající ze střechy všimnou, si myslí, že je v domě výtah,“ poznamenává student. Pozorovatelna má v úzkém průzoru dírkovaný plech, aby chránila pozorovatele od případných střepin při střelbě. „Podobná stavba je i na domě u obchodního domu Albert vedle silnice do Želatovic,“ upřesňuje Doupal.
Pro fandy válečné historie má ještě jeden tip. „Nedaleko lávky u Tenisu je kráter, který vytvořila jedna z bomb při americkém náletu na Přerov na konci války. Kráter, který je lehce dostupný, je také v rezervaci Žebračka. Je blízko naučné stezky, která vede po nábřeží Bečvy, zhruba patnáct metrů před lávkou. Je to prohlubeň přibližně metr hluboká a pět metrů široká. Lidé si ji mohou prohlédnout,“ doplňuje amatérský průzkumník.
Tajuplnosti v okolí
Doupal má na seznamu zvláštních míst i taková, na kterých se v minulosti stávaly tajemné události. Jako třeba na místě u přerovské hvězdárny, kterému se říká U Hrušky. „Stojí tam boží muka a býval tam starý úvoz, který je dnes už zasypaný. Vedla tudy cesta do Želatovic a stávalo se, že tam auta přestala fungovat. Prostě jim zhasnul motor,“ vypráví Doupal.
Poukazuje také na několik přírodních rarit. „Zvláštně vyhlížejí skalní útvary v údolí Pekla u Lipníka nad Bečvou, nebo příbojové útesy v areálu hranické cementárny,“ připomíná mladík.
Zmiňuje i nejmohutnější strom v okolí, pět set let starý Král Dub v lužním lese Království u Grygova, který stěží obejmou čtyři lidé. „Je vidět z vlaku mezi Přerovem a Olomoucí. Když v roce 1847 trať stavěli, stály tam dva duby. Ten druhý, kterému se říkalo Královna, ale uschl. Údajně mu při stavbě železnice přesekli kořeny,“ dodává Doupal.
ZAJÍMAVÁ MÍSTA
Východy z krytů
Malé kostky na přerovských sídlištích nejsou nic jiného než východy z krytů. Při bližším zkoumání je vidět, že se pod vrstvou omítky skrývají na jedné straně dveře, které bylo možné zevnitř vyrazit.
Sochy v poli
Dvě sochy Panny Marie a Ježíše stojí uprostřed polí u Dluhonic. Cesta, která tudy kdysi vedla, už dávno zmizela. Do míst se ale cesta vrátí. Povede tudy totiž obchvat Přerova.
Pomník s vrtulí
Vrtule z letounu, ve kterém zahynul v Tovačově na konci druhé světové války dvaadvacetiletý poručík Grigorij Jemeljanovič Kucenko, se stala součástí jeho pomníku. Totožnost mladého letce zjistili odborníci až po téměř třiceti letech.
Sjezd k Bečvě
Sloužil k příjezdu vozů, které z řeky odvážely led do přerovského pivovaru, ležáckých sklepů a sklepů v hostincích. Led se skladoval v ledovně, která byla v Havlíčkově ulici.
Elektrorozvodna
Funkcionalistická stavba elektrorozvodny Na Marku z přelomu čtyřicátých a padesátých let minulého století je jedinou dochovanou z původních jedenácti staveb v Přerově.
Střešní pozorovatelna
Střešní pozorovatelna civilní ochrany na domě v Jižní čtvrti skýtá nejen pozorovací stanoviště, ale i zázemí pro opravu sirény na střeše.
Úzkorozchodka
Po vláčku, který jezdil se dvěma vagonky v přerovském parku Michalov od padesátých do sedmdesátých let, zůstalo do dneška už jen nástupiště.
Znáte nějaká tajemná místa ve svém okolí?
