Čas od Tří králů do Popeleční středy se na Slovácku nazýval fašankem a byl nejveselejším obdobím roku. V poslední fašankový den, tedy v úterý před Popeleční středou, se ve Strání tradičně tančí tanec pod šable, který je v posledních letech nejatraktivnější součástí festivalu masopustních tradic Fašank Strání.
Letos se ve Strání koná už pětadvacátý ročník masopustního festivalu. Program začíná dnes folklorním vystoupením a besedou u cimbálu v místní základní škole. Následují další čtyři dny zábavy, než se pochová basa a začíná čtyřicetidenní půst.
Hlavní program tak začíná v sobotu 18. února v osm hodin dnem otevřených dveří v Moravských sklárnách Květná. Od devíti hodin můžete na zámečku ve Strání zhlédnout ukázku lidových řemesel a tradiční zabijačku. Ve třináct hodin začíná na náměstí U Zámečku program Ej Fašanku, fašanku, kde zatančí a zazpívají folklorní soubory ze Slovenska, Čech i Moravy.
Večer následuje program v tělocvičně Základní školy Strání s názvem Zrcadlo masopustu a beseda u cimbálu s výukou tanců. Neděle 19. února patří dětskému karnevalu, který se koná odpoledne v Květné Na Huti. A navečer pak začíná v zámečku ve Strání další beseda u cimbálu a ochutnávka slivovice.
Pondělní program je o něco klidnější. Ve Dvoraně ve Strání začíná v půl šesté odpoledne Fašanková filmotéka zaměřená na filmy z minulých ročníků i letošní novinky. A úterý 21. února bude ve znamení tance pod šable a obchůzek „fašančárů“ po obci.
První písemná sbírka o tanci pod šable pochází z roku 1808, kdy ho náhodný cestovatel viděl na zámeckém nádvoří v Ostrohu. Názory na jeho původ se různí, podle některých místních pověstí má být tanec památkou na zbojnickou družinu na Javořině. Podle jiných si tancem měli krátit čas vartášé, ozbrojené skupiny střežící hranici mezi českými zeměmi a Uhrami.
Straňanské pod šable se ze všech moravských mečových tanců udrželo v nejbohatší figurální a písňové podobě. Tančí se s dřevěnými šavlemi pobitými cvoky a kovovými kroužky, které hrkají. Vedoucí tanečník, zpěvák zvaný gazda, má místo šavle dřevěný rožeň, na který napichuje či přivazuje darovanou slivovici, klobásky a slaninu. Jeho povinností je řídit celou obchůzku. Kromě něj tančí pět tanečníků, přičemž všechny figury se provádějí v uzavřeném kruhu, řetězu při poskočném kroku.
Pod šable se ve Strání o masopustním úterý tančilo téměř dům od domu. Nyní se navštěvují spíše hostince, firmy a i některé instituce a domácnosti. Celá obchůzka měla a má ráz vážný až obřadní. Tanečníci, tedy fašančáré, procházejí dědinou krokem a zpívají většinou táhlé písně. Nejde o karnevalové veselí tak jako v okolních vesnicích při obchůzce maškar.
„Fašankem žije celá vesnice, a i když je tanec většině obyvatel naprosto známým, lidé si jej nenechají ujít. Straňané jsou na předváděný tanec nesmírně hrdí, považují jej za svůj nejdůležitější kulturní znak,“ uvedla ředitelka Centrály cestovního ruchu Východní Moravy Dana Daňová.
FAŠANK STRÁNÍ
• Festival masopustních tradic se ve Strání koná 17.–21. února 2012
• Program:
18. února – vystoupení folklorních souborů, výuka tanců, ukázky lidových řemesel
19. února – dětský karneval
20. února – Fašanková filmotéka
21. února – tanec pod šable
