„Troufám si tvrdit, že tanec a Sezimovo Ústí patří k sobě.“ Slova z úst Karla Vrkoče ze sezimoústeckého Měxusu mají jediný úmysl. Pozvat na první tanečně sportovní festival nazvaný Město v pohybu.
Na sto tanečníků a sportovců představí své dovednosti při dvou a půl hodinovém defilé na náměstí Tomáše Bati. Spektrum klubů a spolků sahá od gymnastiky přes mažoretky k břišním tancům nebo španělskému flamencu. Skupiny se promíchají i věkově, od čtyřletých po seniorské skladby. „Cílem je představit všechny soubory, které ve městě působí. Mají nádherná vystoupení a často o nich nevědí ani místní,“ vysvětluje Vrkoč. Přeje si, aby měl festival každoroční tradici.
Jedním z nejvýznamnějších účinkujících jsou mažoretky. Na druhé základní škole je už deset let denně vede Marcela Gausová. Sama tvoří choreografie pro dvanáct skupin, celkem sto padesát mažoretek. „Chceme je příští rok zapsat do pelhřimovské knihy rekordů. Máme v republice nejvíc mažoretek na počet dětí zapsaných v základních a mateřských školách ve městě,“ chlubí se Vrkoč. Hůlky roztáčí slečny od čtyř let až do osmnácti na moderní verzi Smetanovy Vltavy nebo filmovou hudbu z Jamese Bonda.
„Moje nejoblíbenější vystoupení bylo na hudbu Vanessy Mae. Vystupujeme na plesech, průvodech, nejrůznějších akcích,“ líčí Gausová a přesvědčuje, že na první pohled složité otáčení hůlkou nad hlavou tkví v umění a triku se zápěstím. „Důležitá je koordinace, neztratit rytmus a hlavně se ve skupině musejí tolerovat. Nacvičit zhruba pětiminutovou skladbu trvá celý školní rok,“ objasňuje Gausová. Na festivalu vystoupí její nejstarší skupina středoškolaček a mažoretky z osmých tříd základní školy.
Orient i moderna
Říkají si Alibaby, jsou tři a předvedou orientální tance i s prvky španělského flamenca. „Byla jsem spíš sportovní typ. Pak jsem začala s tancem. Člověk si uskuteční holčičí sen, je princezna,“ směje se Alena Bláhová, jedna z tanečnic. V diáři má rozkreslené pózy, figury s poetickými jmény jako závoj. Na festivalu uvidí lidé klasický temperamentní a orientální tanec s křídly. „Žena bez břicha, je jako nebe bez hvězd!“ tlumočí Bláhová tureckou myšlenku. Právě v Turecku prošla s kolegyněmi jedním ze seminářů orientálních tanců.
Trio má úspěchy, jedna ze členek, Jitka Mrázková, skončila třetí v republikové soutěži orientálních tanců. Společně s Lucií Mankovou jsou vidět na plesech nebo dobových slavnostech.
Organizátoři neopomenuli ani taneční obor zdejší umělecké školy. Současný, scénický tanec a pohybovou výchovu vede Drahomíra Štěrbová už třicet let. Pět formací zatančí na festivalu šest choreografií.
„Stála jsem na zastávce a na plakátech byly názvy hudebních skupin. Jedna se jmenovala Pytel blech. Hned jsem věděla, že to budou tancovat tyhle holky,“ ukazuje Štěrbová na skupinku pochichtávajících se asi desetiletých dívčin. Skladbu Jako pytel blech trénovaly celý rok. „Scénický tanec je jevištní forma, vyjádření pocitu, příběhu, nálady tak, abychom je předali divákovi a aby je pochopil,“ říká Štěrbová.
Zapsaných je letos do oboru šestašedesát dětí. Přihlásit se mohou děti i dospívající všeho věku. A co je největší úspěch? „No, když to ty děti baví!“ uzavírá Štěrbová, pedagožka tanečního oboru základní umělecké školy v Sezimově Ústí.
Festival začíná ve čtvrtek 30. září v 17 hodin na náměstí Tomáše Bati. Při špatném počasí se přesune do Spektra.
