Lenka Chalupová
Přerov
Přerovské Horní náměstí je historicky cenným místem. Každý centimetr pozemku by mohl vyprávět příběhy o šlechtě a poddaných, trhovcích a řemeslnících, o bohatých hostinách i válečných vřavách. Není divu, že právě toto místo láká archeology. Měšťanské domy tu ale stojí v tiché pokoře už několik století – a co je pod nimi, se mohou archeologové jen domnívat. S o to větší vervou se proto minulý týden pustili do bádání na vyklizeném pozemku, který stojí naproti kostela svatého Jiří. Než tady budou stát základy depozitáře, promnou každou hroudu hlíny.
Střepy, pec, kosti i kůže
Pozemek na Horním náměstí, který těsně přiléhal k domu s číslem popisným 7, nepřilákal archeology poprvé. Už před třemi lety tu prováděli preventivní průzkum.
„Narazili jsme na suterén domu, který tu stál v polovině 13. století, tedy v době založení Přerova. Našli jsme části keramických nádob, kostěný hřeben a kovové předměty. Byly tu části kožených svršků a hromady zvířecích kostí,“ popisuje archeolog Zdeněk Schenk.
Spolu se svými kolegy se dostal až ke kamenným základům domu a v ruce měl i jeho zachované dřevěné konstrukční prvky jako části desek a trámů.
A to není všechno.
„Když jsme šli hlouběji, dostali jsme se až do vrstev z 10. a 11. století. A tam jsme našli části kožené obuvi, keramiku a podlahy dřevohlinitých staveb z počátku 11. století, kdy bylo přerovské hradiště obsazeno za Boleslava Chrabrého polskou vojenskou posádkou,“ vzpomněl Zdeněk Schenk.
Průzkum z minulého týdne už přináší také první ovoce. Archeologové schraňují soubor keramických střepů a třeba i pekáč z přelomu 19. a 20. století, který zřejmě patřil jedné z místních měšťanek. Ze země vyzvedli i nejrůznější železné artefakty jako hřebíky a spony.
„Dělníci teď na pozemku udělali pilotáž. Vrty do hloubky náš průzkum možná posunou dál,“ doufá archeolog.
Útulna pro stařenky
Nikdo ze současníků si už nepamatuje na dům, který na parcele stál. Z archivních spisů lze ale vyčíst minulost vedle stojící stavby. Pozemek, na kterém teď archeologové bádají, totiž přináležel v posledních desetiletích k domu s adresou Horní náměstí 7 – nejdříve jako dvůr, později tu byly garáže.
Zajímavé kořeny má i dům číslo 7.
„V roce 1912 ho koupil od Julia Duška přerovský farář Ignác Zavřel a zřídil tu útulnu pro chudé stařenky. Byl to vlastně takový, jak se dříve říkalo, starobinec,“ uvedl archivář Jiří Lapáček. O stařenky se v domě staraly sestry dominikánky. Farář je sem pozval na výpomoc z Olomouce a řádové sestřičky o ně pečovaly, modlily se s nimi a mírnily jejich utrpení v posledních dnech života.
Po válce dům převzal do své správy stát, který v nemovitosti stojící v uličce pod zámkem zřídil v roce 1976 kanceláře archivu. Později sem přesídlili muzejníci.
Bude tu depozitář
Až archeologové probádají prostor, budou do země zapuštěny základy domu, který má Muzeu Komenského sloužit jako depozitář. Na stavbu se muzejníci těší už několik let.
„Výstavba je v plánu od roku 2005, ale teprve letos Olomoucký kraj uvolnil na akci peníze. Počítáme s desetimilionovou investicí. Prvních necelých pět milionů bychom měli prostavět do příštího roku,“ podotkl ředitel Muzea Radim Himmler.
Nový dům by se měl stát součástí řadové zástavby v historické části města na jaře roku 2010. Bude mít dvě podlaží zapuštěná do suterénu a dvě nadzemní patra. Depozitář, který bude ukrývat zajímavé věci z muzejních sbírek i nalezené artefakty od archeologů, se má rozkládat na ploše 240 metrů čtverečních.
Se stavbou se ale ještě dají očekávat problémy. Dům totiž bude stát ve svahu, který vede ze Žerotínova na Horní náměstí. A ten má pohyblivé podloží. Například blízká budova městské knihovny musela být před čtyřmi lety svázána lany a prodělat betonovou injektáž.
„Svah není ideálně staticky zajištěn, ale s pomocí odborníků situaci určitě vyřešíme,“ podotkl ředitel Himmler.
