Teror se rozjede naplno po první facce
„Jsi neschopná, tlustá a blbá,“ takové urážky slýchají ženy, které se stanou oběťmi domácího násilí.
Své o tom ví Věra z Karlovarska, která týrání od svého partnera snášela tři roky. Kamarádky jí dokola opakovaly, aby ho konečně opustila. Udělala to, až když skončila na pohotovosti se zlomenou rukou.
„Beru to jako dobrou životní zkušenost, ale trvalo mi dlouho, než jsem se ze všeho vzpamatovala,“ říká.
Ženy chodí častěji
S domácím násilím se může setkat kdokoli, bez ohledu na věk, pohlaví, vzdělání nebo sociální postavení. Obětem pomáhají intervenční centra, která navštěvují nejčastěji právě ženy. Na rozdíl od mužů se nestydí o domácím násilí mluvit.
„Většinou to bývají pracovité, poctivé ženy, kterým záleží na rodině a na vztazích. Kromě toho jsou často velice oddané a nesobecké,“ říká Kateřina Štěpánková, vedoucí sokolovského intervenčního centra. Podle ní má domácí násilí tři fáze: nejdřív jde o lidskou důstojnost, poté o zdraví, a nakonec o život.
Nemá křestní jméno
Domácí násilí se odehrává podle určitého scénáře, který začíná psychickým nátlakem a nadávkami, jež oběť ponižují. Podléhají mu i úspěšné vysokoškolačky, které partner deptá tak dlouho, až uvěří, že nestojí za nic. Jedním z charakteristických rysů násilníka je, že svou partnerku nenazývá křestním jménem. Pro tyrana je to pouze ona. Ve druhé fázi týranou ženu čeká bití či škrcení.
„Většinou nastává zlom ve chvíli, kdy se muž dotkne buď ženy nebo jejich dětí. V tuto chvíli si situaci začíná uvědomovat i okolí, protože se žena snaží maskovat monokly slunečními brýlemi nebo nosí dlouhé rukávy, ačkoli je venku horko,“ vysvětluje Štěpánková.
Násilí se stupňuje
Od fyzického napadání je už jen krok k dalším útokům, které odborníci označují jako partnerský terorismus. K týrání se přidává znásilňování, přivazování k topení nebo aplikování drog.
„Stává se, že muž nutí partnerku k různým praktikám proti její vůli. Často jsou to věci, o kterých se týrané ženy stydí mluvit. Pokud se nám svěří, umíme situaci řešit a pomoci jim,“ vypráví vedoucí intervenčního centra. Ačkoli si cestu do intervenčních center najdou častěji ženy, ani muži nejsou výjimkou. Často bývají od svých partnerek peskováni a doba je nutí, aby splňovali vysoké nároky. Protože o svém problému nechtějí příliš mluvit, řeší to tím, že se doma zdržují co nejméně.
Začnou trávit víc času v práci, najdou si jiné koníčky nebo paralelní vztah. Oproti ženám jsou ve výhodě. Nemusí totiž tolik pečovat o děti nebo blízké. „U mužů má domácí násilí svá specifika, nicméně ze statistik vyplývá, že jsou týraní ve stejné míře jako ženy,“ říká Štěpánková.
Pomoc najdou i ve Varech
Odbornou sociální pomoc obětem domácího násilí v Karlových Varech nabízí detašované pracoviště intervenčního centra na náměstí Milady Horákové. Obrátit se lze i na služebnu městské policie ve Staré Roli, kde pracuje proškolená strážnice. Nejdůležitější roli však hraje policie, ketrá má pravomoc v případě hrozby opakovaného útoku vykázat násilníka na deset dní z domu. Oznámení o vykázání pak předávají intervenčnímu centru, jehož pracovníci ohroženou osobu vyhledají a nabídnou jí pomoc. Mnohdy psychicky podlomená oběť ani netuší, že se má na koho obrátit. Násilníci často pracují na tom, aby jejich partner neměl žádné informace a neudržoval kontakty s rodinou.
V Karlových Varech policisté s intervenčním centrem úzce spolupracují a dosahují výborných výsledků. Intervenční služba je nákladnou záležitostí, financovanou ze státního rozpočtu a evropských fondů. „Přesto neustále oslovujeme sponzory. Málokdo se ale přihlásí,“ říká Štěpánková.
Co je domácí násilí?
Domácí násilí je fyzické, psychické či sexuální násilí mezi blízkými osobami. Dochází k němu opakovaně v soukromí. Jeho intenzita se stupňuje a oběť ztrácí schopnost zastavit své týrání a ponižování. Vždy dochází k rozdělení rolí: oběť versus tyran.
Co dělat?
V případě akutního nebezpečí stačí zavolat na 158 nebo 155. Policisté mají pravomoc vykázat násilníka z bytu na deset dní. Další možností je linka důvěry, například DONA 251 511 313. Odbornou pomoc poskytují v intervenčních centrech, kde si klient smluví schůzku na telefonu 359 807 002 nebo 733 725 024. Další možností je návštěva občanské poradny nebo poradny pro rodinu. Odborníci s klientem jeho situaci prodiskutují a pomohou mu najít nejvhodnější řešení.
