Vydejme se na jednu etapu Jižní stezky Via Czechia. Výlet Českou Kanadou mezi Slavonicemi a Novou Bystřicí měří 25 kilometrů a pěšky jej lze hravě zdolat za sedm až osm hodin. Většinou vede po značených trasách, část pak po místní Graselově stezce, mapující místa, kde na počátku 19. století loupil a skrýval se Johann Georg Grasel.
Zhruba uprostřed Jižní stezky se ocitnete v krajině České Kanady, oblíbené turistické destinace a stejnojmenného přírodního parku na pomezí Čech, Moravy a Rakouska. S pojmenováním Česká Kanada poprvé přišel jindřichohradecký rodák a novinář Jaroslav Arnošt Trpák.
Stalo se tak na krajinské výstavě, která se konala během shromáždění žurnalistů v Jindřichově Hradci roku 1925. Současné vymezení České Kanady bylo později poněkud posunuto do pohraniční oblasti jihovýchodně od Jindřichova Hradce, dnes zahrnuje území zhruba vymezené Slavonicemi, Novou Bystřicí a Kunžakem.
Vstupní branou do České Kanady je renesanční město Slavonice, které bylo pro svou ojedinělost roku 1961 vyhlášeno městskou památkovou rezervací. Tady se mimo jiné potkává Morava s Čechami, Slavonice jsou totiž nejzápadnějším městem historické Moravy, katastrálně však leží v Jihočeském kraji.
Na východ odtud se krajina pomalu sklání k údolí Dyje, na opačnou stranu se plynule zdvihají pohraniční hvozdy České Kanady. Ve Slavonicích můžete navštívit celou řadu památek a muzeí nebo se jen tak procházet uličkami a obdivovat fasády domů. Nejhezčí pohled na město a jeho okolí se otevírá z vyhlídkového ochozu kostelní věže, na kterou vede 176 schodů.
Jižní stezka vede ze Slavonic až k hradu Landštejn po červené turistické značce. Nejprve přijdete k pevnostnímu areálu Slavonice, který leží v pevnostní linii Československé republiky, budované v letech 1935–1938. Součástí je jedenáct betonových bunkrů, z nichž dva jsou přístupné a plně vybavené s ukázkou původních zbraní.
Jakmile lesní cesta vyústí na louky, otevřou se vám daleké výhledy k jihu a na Staré Město pod Landštejnem. To už nejste daleko od jedné z největších turistických zajímavostí České Kanady, hradu Landštejn. Dnešní Landštejn představuje jednu z nejzachovalejších ukázek středověkého pevnostního systému, můžete si jej prohlédnout bez průvodce a z jeho ochozu se otvírá nádherné panorama na lesnatou krajinu České Kanady.
V závěru putování se před vámi objeví jedna z nejvýznamnějších barokních památek jižních Čech, kostel Nejsvětější Trojice v Klášteře. Kostel stojí osamoceně na břehu Klášterského rybníka a je jedinou stavbou, která se dochovala z paulánského kláštera, zbouraného v roce 1959.
Zajímavostí kostela je mohutný dřevěný oltář, druhý nejvyšší ve střední Evropě, a rovněž opačná orientace stavby, kdy kněžiště směřuje k západu. Modrá turistická značka pokračuje z Kláštera do Nové Bystřice po silnici, Jižní stezka ale volí pro chůzi příjemnější Graselovu stezku.
Graselovy stezky vedou v oblasti České Kanady po celkem sedmi okruzích a poznáte je podle originálního značení – žluté tečky a bílého písmene „G“. Vedou v místech, kde na začátku 19. století loupil a skrýval se obávaný Johann Georg Grasel. Mimochodem od jeho jména pramení ono známé označení „grázl“ pro darebáky.
Městečko Nová Bystřice leží na západním okraji České Kanady. Zde končí nejenom jedna z etap Jižní stezky, ale také úzkorozchodná železniční trať, která sem vede z Jindřichova Hradce. Centrum tvoří městskou památkovou zónu, za pozornost stojí kašna se sochou svatého Lukáše nebo morový sloup se sochou Nejsvětější Trojice.
Via Czechia
|
