Evropa se chystá na cestovní ruch ve světě po covidu | E15.cz

Nechceme turisty, kteří se přijedou jen opít. Evropa se chystá na cestovní ruch po covidu

Lukáš Vojáček

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
0

Turismus je bezpochyby jedním z odvětví, které koronakrize zasáhla nejcitelněji. Jenom Česko loni přišlo kvůli úbytku zahraničních hostů o 161 miliard korun, z toho více než polovina připadá na Prahu. Situace se zatím výrazněji nezlepšila ani letos. Přesto řada populárních evropských metropolí, naše hlavní město nevyjímaje, už v tuto chvíli přemýšlí, jak do budoucna cestovní ruch regulovat a zabránit tomu, aby jejich ulice v době po covidu opět zaplnily davy nezodpovědných návštěvníků.

Pandemie zasadila mnohým oblíbeným turistickým destinacím těžkou ránu. Současně však umožnila dříve extrémně vytíženým regionům se nadechnout. Rezidenti Benátek, Barcelony či Dubrovníku měli po dlouhé době svá města opět sami pro sebe. A jejich starostové proto pochopitelně zvažují, zda některé pozitivní aspekty této proměny nezachovat. Některé vlády už v tomto ohledu dokonce podnikly aktivní kroky, píše německý týdeník Der Spiegel.       

Například Itálie minulý týden oznámila, že obří výletní lodě už od srpna nebudou moci proplouvat centrem Benátek. Zákaz se vztahuje na všechna plavidla vážící více než 25 tisíc tun. K jeho zavedení politiky dotlačila nejen mezinárodní organizace UNESCO, ale i spousta místních nespokojených obyvatel, kteří varovali před tím, že parníky mohou ohrozit stabilitu historických budov a tamní křehký ekosystém. 

Historické rozhodnutí

K ještě radikálnějšímu opatření se počátkem července odhodlalo vedení Amsterdamu. Hlavní město Nizozemska jako první západní metropole početně omezí počet cizinců, kteří ho smějí navštívit. Limit byl stanoven na dvacet milionů turistů ročně. Přibližně tolik lidí navštívilo Amsterdam v roce 2019, jejich množství ale až do vypuknutí pandemie každoročně prudce rostlo. Pravidlo se sice týká výhradně jedinců, kteří zde zůstávají přes noc, město ovšem bude monitorovat i počet denních návštěvníků. 

„Jedná se o historické rozhodnutí,“ prohlásil městský zastupitel za stranu Demokraté 66 Reinier van Dantzig. „Síla tohoto pravidla spočívá v tom, že jsme se shodli na tom, kolik turistů je dobrých pro Amsterdam,“ dodal van Dantzig. Radní totiž zároveň stanovili i spodní hranici pro počet zahraničních návštěvníků na deset milionů, neboť si uvědomují, že v tuto chvíli je nutné skomírajícímu sektoru spíše pomoci. Pokud by množství hostů bylo příliš nízké nebo příliš vysoké, vedení města má povinnost zasáhnout.

Regule nestanovuje, co konkrétně musejí radní učinit. V případě nadměrného množství turistů se však dá počítat například se zvýšením turistické daně nebo se zákroky proti společnostem typu Airbnb, uvádí server nizozemské veřejnoprávní stanice NH Nieuws. Také toto nařízení vzniklo především po nátlaku lokálních občanů, z nichž někteří dlouhodobě volají po omezení masového turismu a zejména problematických návštěvníků, co jezdí do metropole hlavně za alkoholem, marihuanou a sexuálními službami. Petici za jejich regulaci minulý rok podepsalo během dvou týdnů 30 tisíc obyvatel Amsterdamu. 

Co plánuje Praha?

Své vlastní plány na transformaci sektoru má i Praha. „Minulý rok na podzim byla schválena nová Koncepce příjezdového cestovního ruchu. Určitě už se nechceme vrátit do situace, kdy metropole nebude zvládat počet turistů a jejich množství bude pro Prahu neúnosné, jako tomu bylo předloni,“ uvádí Klára Malá, mluvčí organizace Prague City Tourism. Nová strategie si na základě jejího mínění klade za cíl ulevit přetíženému historickému centru a přivést turisty i do jiných pražských čtvrtí.

Město chystá i nástroje takzvaného smart turismu, tedy aplikaci, která přinese data o preferencích turistů, díky kterým bude možné nastavit další navázané služby. Postcovidová Praha by tedy každopádně měla vypadat o hodně jinak než ta z předchozích let.

„Chceme do metropole lákat trochu jiný typ turistů, kteří přijedou do Prahy na více nocí za kulturou, památkami, kvalitními službami, a ne se jen levně opít. K dosažení tohoto cíle bude potřeba přizpůsobit i nabídku. Proto jsme podepsali Memorandum o spolupráci s Letištěm Praha a agenturou CzechTourism. Ta se bude týkat zejména marketingové spolupráce a kampaní v zahraničí tak, abychom nalákali do města tento typ klientů,“ upřesňuje Malá.

Prague City Tourism ve svých plánech myslí i na místní, které hodlá udržet v centru metropole. „Plánujeme zabránit tomu, aby služby pro místní byly vytlačovány službami určenými pouze pro turisty. S tím souvisí například regulace nočního života s tím, že bychom rádi, aby se noční život rozvíjel v místech, kde nebude rušit Pražany,“ vysvětluje Malá. 

Turismus ano, ale ne za každou cenu

Tuzemské podniky působící v cestovním ruchu s podobnými návrhy překvapivě nemají problém. „Snahy regulovat počty návštěvníků v turisticky oblíbených městech tu jsou již dlouhodobě s ohledem na problémy, které masový turismus přináší. Záleží na typu regulace, jakým způsobem bude cestovní ruch v destinacích omezován. Zatím se ale tohoto trendu nijak neobáváme,“ tvrdí Kateřina Nemravová z Asociace českých cestovních kanceláří a agentur. 

Podle Nemravové se rovněž nedá očekávat, že by podobné regulace měly být v blízké době v Česku přijaty, neboť Praha se aktuálně potýká s extrémním poklesem zahraničních turistů a návrat k původním předcovidovým číslům cestovní kanceláře očekávají nejdříve v roce 2023.

S těmito prognózami se shoduje i většina zahraničních médií. Agentura Associated Press třeba zmiňuje, že oživení turismu bude problematické dokud se státy nedohodnou na jednotných pravidlech ohledně očkování a připomíná, že ruští a čínští turisté mají s cestováním do Evropy smůlu, neboť jejich vakcíny většina Evropské unie neuznává. 

„Přesto lze nedávno zavedená opatření v Benátkách či Amsterdamu brát jako první výrazné signály k tomu, že postcovidová města budou mít zájem o turisty, ne však za každou cenu,“ uzavírá Der Spiegel.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video