Honneckerův mercedes, rozzuřený vysavač, bakeliťák. Tak se často hanlivě říkalo trabantům, když v sedmdesátých letech minulého století zaplavily silnice.
Po revoluci se sice tato nenáročná vozítka z duroplastové karosérie vytratila, ale do šrotu nezmizela. Naopak. Stala se téměř kultovním vozem a pýchou sběratelů.
Trabanty vyprodávali v supermarketech
Jeden z posledních trabantů se nedávno objevil i v Blatné na třináctém setkání trabantistů. K české majitelce se dostal velkou oklikou.
„V roce 1991 vyexpedovali poslední dodávku z továrny ve východoněmeckém Cvikově do Polska, ale pro nezájem na tamním trhu skončily trabanty v Turecku, kde chátraly čtyři roky v přístavu,“ popisuje původ svého žlutého nablýskaného miláčka Petra Šteflů.
Po úpadku tureckého dovozce se 444 vozů vrátilo zpátky do Německa, kde byly k mání za 19 444 marek. Ale ani to nevyšlo. Nebyl zájem. „A tak v roce 1996 doprodávaly 351 aut německé supermarkety za 9 999 marek,“ dodává.
Se svým výjimečným autem budí pozornost i tím, že za ním vozí vlek domácí výroby, který vypadá jako rozpůlené auto a je určený pro dvě osoby k přenocování.
Vyladěný motor jezdil až sto šedesát
Trabantoví nadšenci předělávají svá auta do nejrůznějších podob a tvarů – lincoln, kabriolet, terénní vůz. Jedním z takových je i pětapadesátiletý Stanislav Viktora z Blatné.
Vyučený automechanik s dvoutaktem T 601 závodil už ve svých dvaceti letech. „Někdo chodil do hospody, já jsem chodil do dílny a vylepšoval motor, abych mohl vyhrávat. Na závodní dráze jsem z trabanta dostal až sto šedesát kilometrů za hodinu. Ani škodovky nám nestačily,“ chlubí se Viktora.
Kdysi to se svým spolujezdcem dotáhli až na mistrovství republiky, kde dojeli pátí z patnácti závodníků. „V osmaosmdesátém jsem se závoděním skončil. Rád na to vzpomínám. Kolem aut se pohybuji pořád, ale závodí už můj syn,“ dodává.
V trabantech se dnes málokdo vyzná, a tak za ním jezdí mladí automechanici na radu jako za odborníkem.
Strakonický Trabi klub vznikl v pětadevadesátém roce. „Dalo se nás dohromady asi pět lidí. S majiteli trabantů z celé republiky se scházíme každoročně koncem srpna. A se Stanislavem Viktorou pro ně připravujeme víkendový program se soutěžemi, jízdou zručnosti ve slalomu a podobně,“ poznamenává předseda klubu Radek Zajíc.
Nový model pojede na sluneční pohon
Kdo zažil jízdu trabantem, vzpomíná na ni dodnes. „Největším problémem bylo startování. Hlavně při delším stání a v zimě. Pokaždé se ale našly dobré duše, které ho pomohly roztlačit,“ vzpomíná bývalý trabantista Karel Petrlík. Výhodou bylo, že karosérie nerezla, a tak první odcházela plechová podlaha.
Barevné trabanty prý dokonce nosily štěstí. „Pamatuji, jak mě děda učil, která barva co znamená.
Potkat zelený trabant a třikrát zaskákat na jedné noze nosilo štěstí. Ještě teď, když tohle auto vidím a náhodou má zelený lak, mám sto chutí si třikrát poskočit,“ vzpomíná žena z Písku.
Předloni to bylo padesát let, kdy sjel první trabant z výrobního pásu továrny ve východoněmeckém Cvikově. Symbolické tenkrát nebylo jen datum 7. listopadu a čtyřicáté výročí Velké říjnové socialistické revoluce, ale i název. Trabant je totiž v ruském překladu sputnik, tedy česky družice.
V dobách největší obliby existoval v bývalém Československu na jeho koupi pořadník. Na silnicích byl tento dvoutakt každým druhým vozem a řidiči se zdravili bliknutím světly.
Během let se z NDR do bývalého Československa dovezlo sto šedesát tisíc aut. Dodnes jich je údajně šedesát tisíc stále v provozu i s platným technickým průkazem.
V celé republice je necelých třicet trabant klubů, které sdružují na pět tisíc členů. Trabant jezdí i v Egyptě, v Pobřeží slonoviny, na Islandu, ve Finsku, v Itálii, Francii, Holandsku či Velké Británii.
Sériová výroba skončila s pádem berlínské zdi. Stále jsou ale k dostání náhradní díly i moderní doplňky. A značka Trabant nezanikne.
Na mezinárodním autosalonu ve Frankfurtu nad Mohanem představili 17. září prototyp vozidla Trabant nT, který by měl do tří let navázat na zašlou slávu východoněmeckého trabanta. Dvoutaktní hlučný neekologický motor nahradí tichý elektromotor.
