Globální koronavirová pandemie ovlivní každodenní život možná ještě více, než si myslíme teď. Novým pohledem na svá odvětví kvůli viru teď přemýšlí většina profesí. Tedy i architekti.
Jaký by měl být byt, ve kterém byste chtěli – tedy samozřejmě když už budete muset – strávit karanténu? Velký, s balkonem a ideálně terasou či francouzským oknem. Takto odpověděla architektka magazínu Dezeen Allison Brooksová na Virtual Design Festivalu.
„Neznám nikoho, kdo by chtěl či potřeboval méně prostoru. Speciálně mladí lidé,“ říká a s tím, že koronavirus přináší zásadní otočení hodnot i do architektury. Zatímco nedávným trendem, ovlivněným příliš vysokými cenami bytů v metropolích i kočovným životním stylem mladých lidí byl takzvaný mikro housing (obytné doby a byty s co nejmenší, chytře řešenou plochou), nyní budou architekti řešit, jak do městských bytů zahrnout více venkovního prostoru. „Každý teď bude řešit to, jak být venku, aniž by člověk musel na ulici,“ říká Brooksová, což je londýnská architektka, původem z Kanady, podepsaná pod řadou oceňovaných rezidenčních projektů.
Změna hodnotové orientace v rezidenčním developmentu podle ní má širší kontext, nesouvisí jen s koronavirem. „Hodně se přemýšlí o tom, jak bychom měli v budoucnu žít pospolu, kvalitněji bydlet s co největším ohledem na planetu, na životní prostředí, i na sousedy a na lidi, se kterými jsme v bezpečí,“ říká. Zkušenost koronavirové karantény akcentovala potřebu lidí právě možnost pobývat spolu. „Nelze, abychom bydleli izolovaně na samotkách. Jde o pravý opak – architektura bytů by měla umožnit lidem stýkat se s těmi, se kterými chtějí, ale bezpečně. Potřebujeme velké prostory, které se dají jednoduše adaptovat, takže lidi si je mohou koupit či pronajmout na řadu let. To je podle mě smysl udržitelného bydlení. Jak ale docílíme toho, aby takové bydlení bylo zároveň dostupné, to je samozřejmě výzva,“ přiznává Brooksová.
Co se týče adaptablity vnitřního prostoru, zajímavé řešení vymyslelo studio Woods Bagot. Jeho AD-ADP modulární systém umožňuje jednoduše přestavět vnitřní plochu domu/bytu, takže interiér může vypadat jinak na den, na noc či na práci a pro návštěvu. „Jak čím dál více lidí bude pracovat na dálku, budou chtít kreativně adaptovat prostor. Časem se změní kanceláře a školní třídy, ovšem u bydlení budou změny ještě rychlejší,“ říká šéf studia Simon Saint.
