Štěpán Prachař z Uherského Hradiště jezdí často do ciziny pracovně. Když chce někoho ze svých zahraničních kolegů obdarovat, volí klasiku. „Hradiště patří ke Slovácku a v tom případě je největším dárkem láhev slivovice, kvalitního vína nebo část kroje,“ říká Prachař. V infocentru takové dárky sežene bez potíží. Za pultem je slivovice i ořechovka a na ramínku visí krojová vyšívaná košile. Největší novinkou je historicky první speciální DVD o hradišťských památkách.
Autoři tvrdí, že ten, kdo si ho koupí, se rozhodně nebude nudit. „Ukazujeme tam zajímavosti, které jsou pro běžného návštěvníka nedostupné, protože jsou skryté v depozitářích i budovách,“ láká historička Slováckého muzea a autorka scénáře Blanka Rašticová.
Jsou tady ale k sehnání i různobarevná trička se znakem Uherského Hradiště, pruhovaná s logem Baťova kanálu, plechové magnety s obrázkem místního náměstí z minulého století nebo hliněné zvonky s plastickým modelem jedné z největších místních památek, františkánským kostelem.
Třeba k Vánocům
Kdo shání hodnotnější dar, také nemusí odejít s prázdnou. Za téměř devět set korun si může koupit velkoformátovou fotografii s hradišťským zákoutím od místního fotografa Petra Titze nebo rozsáhlou knihu vydanou k 750. výročí založení města za necelých pět set korun. „Tu si kupují hlavně místní, protože ji chtějí dát svým příbuzným nebo přátelům. Teď je téměř rozebraný také velký nástěnný kalendář s kresbami malíře Jožky Úprky,“ uvedla vedoucí centra Bernadetta Vaculíková.
Turisté si z Uherského Hradiště rádi vozí to, co jinde nenajdou. Kvalitní a originální výrobky tady mají značku Tradiční výrobek Slovácka. Každý vyrábí konkrétní lidový umělec. Vybírali je odborníci a nedostal se mezi ně každý. Certifikát mají třeba dřevěné misky od Antonína Hájka, slámové kraslice od Zdeňky Rajsiglové nebo keramické zeláky od Pavly Pelikánové.
K dostání jsou nejen v infocentru, ale třeba na recepcích některých hotelů nebo v muzeích. Jako netradiční vzpomínku je možné v Hradišti koupit nedávno vydanou knihu Chutě a vůně slovácké kuchyně. Jsou v ní recepty posbírané od pamětníků a vybrané etnografkou tak, aby recepty byly skutečně původní.
