Tvrdé a zelené banánové blues

Celkem marně jsem si roztáhl deštník. Polední teplota – přes čtyřicet na slunci – mě i přes stín deštníku zabíjí. Pochoduju podél prašné silnice na karibském pobřeží Kostariky, blízko přístavu Limon. Roztopený asfalt se prohýbá pod každým mým krokem. Tetelící se horký vzduch rozmazává nekonečnou zelenou masu ubíhajících banánových stromů – kostarické pobřeží pokrývá zhruba 50 000 hektarů banánových plantáží (bananeras).

Z banánových plantáží Jižní Ameriky | Jan SochorMístní vlády ve snaze zajistit odbyt banánů nabízejí snížení vývozních cel, pokoušejí se deregulovat sociální a environmentální politiku a nalákat velké společnosti právě do své země

Po dvou hodinách pochodu jsem konečně zaznamenal pohyb v zelené mase. Rychle jsem zaplul mezi obří svěšené listy banánovníků. Po několika stech metrech narážím na tříčlennou pracovní skupinku. Douglas (19 let, 1 dítě), Luis (21 let, 2 děti), Genaro (17 let, zatím bez dětí). První odsekává mačetou trsy zelených nezralých banánů, druzí dva je na zádech, na nafukovacím polštáři, aby se ovoce nepoškodilo, nosí k lanovce a zavěšují na háky.

Z banánových plantáží Jižní Ameriky | Jan Sochor

Tempo je husté, všichni tři skoro běhají. „Dnes máme úkol 820 beden, až to uděláme, jdeme domů,“ vysvětluje Luis, zatímco Douglas pobíhá od stromu ke stromu a přeměřuje banány kalibrátorem, zda už splňují normu pro sklizeň. „Já vstávám ve tři ráno, vstává se mnou i moje señora, aby mi udělala oběd s sebou.“

Z banánových plantáží Jižní Ameriky | Jan Sochor80 % na světě exportovaných banánů vyroste v Latinské Americe. Banány jsou po rýži, pšenici a kukuřici čtvrtou nejkonzumovanější plodinou

Douglas se na okamžik zastavil vedle mě a utřel si čelo špinavým propoceným trikem. „V pět ráno začneme a končíme tak v šest v sedm, záleží, jak rychle děláme.“ Celá parta je v neustálém pohybu, prochází vymezený úsek plantáže a věší odsekané trsy banánů na dopravní lanovku. „Mám smlouvu na tři měsíce, víc mi nedají.“ Genaro zadýchaně zavěsil pětadvacetikilový trs banánů na bimbající se hák lanovky. „Pak musim tři měsíce čekat, než mi dají další smlouvu.“ – „Co děláš mezitím?“ – „Občas mě berou nárazově, na jeden den, když je corte (česání).“

Z banánových plantáží v Jižní Americe | Jan SochorBanánovník, který se dnes industriálně pěstuje, je vyšlechtěná bezpohlavní rostlina. Nemá semena pro rozmnožování, je sterilní. Jednotlivé stromy jsou geneticky identické klony

Vzpomněl jsem si na zástup mužů čekajících ráno před branou jedné z plantáží, kterou jsem míjel autobusem. Sklizeň banánů probíhá nepravidelně, podle objednávky z firemních centrál (Dole, Chiquita, Del Monte…). Firmám se nevyplatí držet všechny zaměstnance na stálo, na chemickou údržbu jim stačí několik dělníků a objednané práškovací letadlo.

Z banánových plantáží v Jižní Americe | Jan SochorVe spotřebě agrochemikálií je banánovník druhý na světě hned po bavlníku. Třetinu prodejní ceny banánu tvoří náklady na jeho chemickou „údržbu“ pomocí pesticidů a herbicidů (vlevo nahoře). Na snímku jede sběrač na sedátku „lanovky“, jejíž konstrukce je natažena mezi nekonečnými lány banánovníků

„Kolik za den? No, počkej, nevim, mám 70 000 colonů za 15 dní práce.“ Zhruba dvě české stovky za čtrnáctihodinovou šichtu v příšerném tropickém vedru, chemicky kontaminovaném prostředí a nulové perspektivě pro budoucnost. „Nedá se to dělat moc dlouho,“ potvrzuje můj odhad Luis, „tak do pětadvaceti třiceti, pak si musíš najít něco lehčího. Ale pánbu zaplať, že máme tuhle práci. Co jinýho bysme tu mohli dělat?“_n

Z banánových plantáží Jižní Ameriky | Jan SochorZhruba 25 % celkové sklizně se vyhodí, protože banán je buďto malý, nebo má hnědou skvrnku na slupce, a tím pádem „nevyhovuje firemním normám prodeje“

Produkce banánů přináší rizika pro obyvatele banánových regionů – zvyšují se počty případů mužské sterility, rakoviny, kožních nemocí a respiračních problémů.