Pokud by se mělo ke slovu bavlnka přiřadit sportovní odvětví, napadla by člověka moderní gymnastika, možná krasobruslení či šachy. Jiří Bavlnka si však zvolil sport, který patří mezi nejtvrdší: házenou. Navíc se postavil mezi tyče. Před střelami hráčů neuhýbá, naopak. Je novou brankářskou akvizicí týmu Talent 90 M. A. T. Plzeň.
Mezi tyče z nouze
Házenou zdědil po otci. „Začal jsem v Brně v Bohunicích. V mladších žácích nikdo nechtěl do branky, a tak jsem tam vlezl a pak se mi už odtud nechtělo,“ popisuje svůj brankářský zrod. Z Brna odešel do Hustopečí a po angažmá v Přerově už téměř dvaadvacetiletý gólman a juniorský reprezentant přišel do Plzně. „Nad nabídkou jsem dlouho nepřemýšlel. Plzeň je házenkářskou baštou s dlouholetou tradicí a výkonnostně je rozhodně jinde než předchozí celky,“ vysvětluje důvod změny Bavlnka. V plzeňském celku nyní vytváří tandem se zkušeným Radkem Motlíkem.
„Mám se od něj co učit. Předává mi zkušenosti, přijal mě velice dobře stejně jako všichni hráči. Navíc v Plzni bydlím na Roudné společně s Petrem Linhartem a Láďou Bryknerem,“ spokojeně konstatuje. A právě na Petra Linharta má nemilou vzpomínku. „Ještě v dresu Hustopečí mě po sedmičce střelou do hlavy nechtěně knokautoval. Probíral jsem se víc než pět minut. Satisfakcí bylo naše nečekané vítězství. Po mém přesunu do Plzně to Petr odčinil tekutým odpustkem,“ vzpomíná se smíchem Jiří Bavlnka.
Rány k házené patří
Ran během kariéry už schytal tisíce. Přesto si nestěžuje. „Rány neřeším, už jsem si zvykl. Kluci z pole mi říkají, že do branky by nikdy nevlezli. Tvrdé je to ale i v poli pro ně a musí se ještě daleko víc makat,“ říká Bavlnka, kterému se líbí styl chytání Petra Štochla a Thierry Omeyera. Podle trenéra Vladimíra Habera je to talentovaný a perspektivní brankář. „Má trošku odlišnější styl chytání než jiní brankáři. Je klidnější, nepůsobí tolik pohyblivě, reaguje podle obrany. Potřebuje vylepšit zakládání rychlého protiútoku,“ charakterizuje Bavlnku.
Čekal od sebe víc
První dva zápasy v plzeňských barvách byly úspěšné. Nová akvizice se podílela na výhrách doma s Lovosicemi 27:22 a v Kopřivnici 34:30. S výkony ale Jiří Bavlnka příliš spokojen nebyl. „Nebylo to ono, čekal jsem od sebe víc. Musíme se s obranou více sehrát, alespoň se vyhrálo,“ hodnotí duely. V budoucnosti by Jiří Bavlnka rád pronikl i do seniorské reprezentace. „Mám rezervy a konkurence je velká. Jsou zde Štochl, Galia, Mrkva a další, o reprezentační dres se ale později poprat chci,“ uzavírá.
