Přerov/ Rezavá konstrukce, popraskaný asfalt – tak vypadá současný Tyršův most, který vede od Sokolovny k historické části Přerova. Při větším zatížení se houpe nad Bečvou a při zimním plavání otužilců bývá raději uzavřen, aby se pod náporem diváků nezřítil do vody.
Pokud si Přerované chtějí vzpomínku na stávající most uchovat v rodinných albech, měli by si ho co nejdříve vyfotit. Začátkem podzimu ho totiž čeká demolice. Nahradit ho má moderní konstrukce se sochami a lavičkami, která vznikla v ateliéru první dámy české architektury Aleny Šrámkové.
O samotnou stavbu Tyršova mostu už projevilo zájem čtrnáct stavebních firem. „Za účasti notáře jsme minulý týden vylosovali pět společností, které dostaly šanci se o zakázku ucházet. Důležitá je samozřejmě cenová nabídka a termín dokončení,“ řekl mluvčí přerovského magistrátu Bohuslav Přidal.
Demontáž lávky má začít už v říjnu, s dokončením stavby se počítá v roce 2011. Do té doby budou muset lidé využít dvou sousedních mostů přes Bečvu.
Jednosměrný provoz?
O podobě nového Tyršova mostu se v Přerově mluví už téměř pětašedesát let.
„Když most z roku 1903 vyhodili na konci druhé světové války němečtí vojáci do povětří, chtěli mu Přerované vrátit původní podobu. To se jim ale nepovedlo. Bečvu překlenula lávka, která měla být jen provizoriem, ale je tu dodnes,“ vzpomněl Zdeněk Schenk z Muzea Komenského.
V roce 2004 vedení města rozhodlo, že Přerovu vrátí důstojný Tyršův most. Jenže vyhodnocení architektonické soutěže vyvolalo spíše rozpaky. Odborná porota označila za vítězný návrh most s lany a Přerované proti němu protestovali – zdál se jim moc nadčasový. Nátlak byl tak silný, že konstrukce s ocelovou ploutví nedostala šanci překlenout Bečvu. Místo ní dostal zelenou druhý oceněný návrh od architektky Aleny Šrámkové.
Jenže oproti původnímu projektu se zastupitelé v roce 2007 rozhodli, že most nebude jen pro pěší, ale jednosměrně ho budou moci využívat i motoristé. Architektka vypracovala projekt na průjezdný most a někteří lidé z vedení města váhají, jestli jejich rozhodnutí nebylo unáhlené.
„Myslím si, že by měl být jenom pro pěší a pro cyklisty. Určitě bychom neměli do centra přivádět další auta. Už tak je tady velký dopravní problém,“ míní například radní Čestmír Hlavinka.
Architektka Alena Šrámková připouští, že by bylo sympatické mít most jen pro pěší, ale pro případ potřeby by podle ní měl být průjezdný. „Je proto dobře, že jsme počítali také se zatížením auty,“ připouští Šrámková.
Sochy budí rozpaky
I když zastupitelé s podobou mostu souhlasili, v posledních měsících se začali zaobírat otázkou, jestli bronzové sochy nejsou kýčovité. Někteří by je tam raději neviděli vůbec. Jenže odborníci upozorňují, že nejde část projektu vykuchat – tedy postavit most bez soch, protože by tím narazili na autorská práva.
„Nesouhlasím. Důležité je, co si město objedná. Názory na umělecká díla jsou vždycky subjektivní, ale most je účelová komunikace, měla by sloužit hlavně pěším, cyklistům, popřípadě motoristům. Myslím, že pro sochy bychom v Přerově našli jiné místo,“ konstatuje zastupitel Vladimír Puchalský.
Také někteří občané Přerova se nemohou se sochami smířit. „Je to strašná moderna. Navíc pokud má most sloužit dopravě, nemohou tam přece být pevné překážky v podobě soch,“ říká Miloš Krátký. A další názory jsou obdobné. „Nechci posuzovat uměleckou kvalitu díla, ale myslím si, že Přerované nejsou na moderní sochy zvyklí a těžko je přijmou,“ míní Lenka Červenková.
Zubr, pták a strom
Architektka Alena Šrámková výpady nebere osobně. „V dnešní době je běžné, že lidé chtějí vyjadřovat svůj názor ke všemu. Jsem ale přesvědčena, že most bez soch a laviček by ztratil půvab. Návrhem se hlásíme k tradici sochařské výzdoby mostu. A cítíme se k tomu oprávněni: jedná se přece o významný, opravdu městský most, který spojuje starou a novou část Přerova. Návrh od prvního skicování se sochami počítal a dnes je chápu jako nezbytnou součást mostu,“ podotýká Alena Šrámková a zároveň vysvětluje, co ji při návrhu soch vedlo a inspirovalo.
„Nositelem poselství je socha zubra s kruhem v nozdrách, která má původ v heraldice městského erbu. Je ztvárněna jako figura energického a sebevědomého zvířete. Měřítkem je přizpůsobena architektuře mostu a situovaná tak, že vítá příchozí do starého města,“ vysvětluje architektka.
Další socha má podobu ptáka. „Tento symbol volnosti a svobody jsme umístili do středu mostu. A na protější straně budou tři stromy, zakotvené přímo do povrchu mostovky. Na ocelovou kostru ze sklocementu je postaví přímo výtvarník. A lavičky budou mít své místo mezi objekty,“ připomíná Alena Šrámková. Stromy mají navíc vysílat do noční oblohy nad Bečvou barevné signály.
Proč Přerované sochy zatracují ještě předtím, než dostaly šanci na život, nechce autorka projektu hodnotit. Každopádně by je měla vytvářet snacha Aleny Šrámkové Ivana, která je světově uznávanou sochařkou. Její díla nakoupily muzea a galerie ve Velké Británii, Americe, Švýcarsku, Irsku či Japonsku.
Některým kritikům ale více než umělecká kvalita vadí cena. Náklady na most jsou podle dokumentace vypočítány na necelých 116 milionů, ale se sochařskou výzdobou se vyšplhají na 122 milionů.
A dát šest milionů za tři sochy je pro konzervativní Přerovany moc.
Na mostě budou vlaštovky
S návrhem, aby se nákladná stavba Tyršova mostu prozatím zastavila, přišel na zářijové zastupitelstvo nečekaně Břetislav Passinger. A to s odůvodněním, že pouštět se do náročné stavby a zadlužovat se je v době krize nerozumné. Připomíná, že město Přerov má zatím v ruce jen padesát milionů korun za prodej akcií Kabelové televize a předpokládané dotace zatím nezískalo. Stavět by tedy muselo z části úvěru, rezervovaného na rekonstrukci přerovského bazénu.
„To si přece teď nemůžeme dovolit. Most nám kritickou dopravu ve městě nevyřeší, bude to jen velmi drahá konstrukce. Navrhuji, ať stávající lávku za několik milionů korun jen opravíme. Stojí na pevných, sto let starých pilířích, které je přece škoda bourat. Dají se ještě využít,“ říká zastupitel Passinger.
Názorem ale nadzvedl radní, kteří už přípravu mostu popohánějí do finále. „Je to do nebe volající. Z deseti přípravných bodů jsme už splnili devět, plán se blíží realizaci a najednou přijdou někteří kolegové s tím, ať most nestavíme vůbec nebo bez soch nebo bez dopravy. Naše zadání je čistě politické a nepřísluší nám hodnotit estetiku. To přece už posoudili odborníci. A že je nepříznivá doba? Těžko říct, kdy bude příznivá. To bychom se do Tyršova mostu nepustili nikdy,“ podotýká Ivo Kropáč.
Na rozhodování ale příliš času není. „Se stavbou je možné začít vždycky jen na podzim, sled prací musí počítat se srážkou vody v Bečvě, která bude v roce 2010 od 1. do 30. července,“ vysvětlil mluvčí města Přidal. Jen v dobu, kdy koryto Bečvy na čas vyschne, bude možné odstranit staré pilíře a vystavět nové. Pokud by tedy demolice lávky nezačala letos v říjnu, musela by počkat až do podzimu roku příštího.
Tyršův most bude mít i jednu zvláštnost, která potěší milovníky přírody. Ornitologové prosadili, aby na spodní straně konstrukce vzniklo dvanáct umělých vlaštovčích hnízd.
