U Jistebnice dávají razítka ze Sněžky

Dřevěné budce, která držela tradici poštovnictví na Sněžce, hrozil zánik. Teď ji mohou turisté navštívit na Javorové skále u Jistebnice.

Kdo chce vidět donedávna nejvýše položenou poštovnu v Čechách, nemusí už na vrchol Krkonoš. Stačí zajet na Javorovou skálu nedaleko Jistebnice. Před tím, aby skončila jako palivo v kamnech, ji zachránil Tomáš Trnka z Prahy. Nejedná se ale o původní a nejstarší poštovnu, za kterou se často zaměňuje.
„E-mailem mi přišla nabídka, že poštovna ze Sněžky je na prodej. Myslel jsem, že se určitě najde někdo, kdo jí dá nový smysl života,“ říká Trnka. Dlouho o ni ale nikdo nejevil zájem. Trnka proto odkoupil poštovnu sám a rozhodl se ji přestěhovat. Nadchl pro její záchranu několik kamarádů včetně svého otce. „Nemám rád tu kolektivní vinu, že jsme mohli něco udělat, neudělali to a poštovnu by zničili. Chtěl jsem, aby v ní někdo provozoval stejné služby a daly se z ní posílat balíky a dopisy kamkoliv,“ říká Trnka.

Trám po trámu

Už to vypadalo, že poštovna bude stát na Modravě, v srdci Šumavy. Ale nakonec se Trnka rozhodl pro Javorovou skálu, kde prostředí Sněžky připomíná třeba nedaleká lanovka na Monínci. Záchrannou akci musel Trnka pečlivě zorganizovat. Domluvil se s polským přepravcem, protože jen z Polska se dá vyjet na Sněžku autem. Při rozebírání poštovny s ostatními označil trám po trámu, aby ji mohl zase přesně sestavit.

Práci na začátku prázdnin týmu znepříjemňovalo počasí. „Vím, že v červnu nemusí být zaručeně hezky. Jenže ono sněžilo a foukal silný vítr, až sto dvacet kilometrů za hodinu. Když při tom držíte čtyřmetrové prkno, připadáte si jako na surfu. Navíc nejezdila lanovka, takže jsme museli šlapat každý den nahoru a dolů pěšky,“ vzpomíná s úsměvem Trnka.

Po pěti dnech se podařilo rozebranou boudu naložit na kamion a odvézt na Javorovou skálu. Blízko Jistebnice tak dnes mohou turisté dostat razítko ze Sněžky, třeba i historické.

Zpět na Českou boudu

Poštovní tradice na Sněžce je stará přes sto let. Na německé straně Sněžky vznikla první poštovna v roce 1872 na místě dnešní Polské boudy. Měla i svého vlastního listonoše, kterému se říkalo „Sněžkový listonoš“. Od roku 1875 ji obsluhoval jediný telegrafický a poštovní zaměstnanec. Sloužil i na České boudě, kde v roce 1899 otevřela svou poštovnu Císařská a královská rakouská pošta.
Do poštovny na Českou boudu chodil v letním období denně pošťák z Pece pod Sněžkou pro zásilky a večer je snášel dolů. V krosně nesl mnohdy více jak patnáct kilogramů pohlednic. „Poštovna na Sněžce byla hodně populární. Před první světovou válkou z ní odcházelo statisíce dopisů ročně,“ říká Pavel Klimeš z Krkonoš.
Komunistický režim poštovnictví na Sněžce ale nepřál. Tradici obnovila až Jaroslava Skrbková v roce 1994 v boudě, která byla mezi turisty známá jako „perníková chaloupka“. „Tuhle boudu postavili na Sněžce v roce 1937 jako kiosek. Po roce 1948 se stala součástí České boudy a potom chátrala. Někdy v sedmdesátých letech z ní udělali „perníkovou chaloupku“, kde prodávali suvenýry a občerstvení. Měla myslím skutečně červenou krytinu ve tvaru perníku,“ říká Klimeš.
Skrbková se ale nesmířila ani s tím, že komunisti nechali zchátrat Českou boudu, kde česká tradice poštovnictví na Sněžce začala. Nechala ji úplně zbořit a v srpnu 2008 otevřela novou. Krkonošský národní park jí ale dal podmínku, „perníkovou chaloupku“ zlikvidovat. Nebýt Trnky, skončila by v kamnech jako topivo.