Učitelka z Kladna zaujala Mercuryho asistenta a hrála v Montreux

Do Montreux ve Švýcarsku jela učitelka kladenské hudební školy zahrát k výročí nedožitých čtyřiašedesátých narozenin lídra skupiny Queen Freddieho Mercuryho.

„Dvoudenní akce se konala na břehu Ženevského jezera u Mercuryho sochy, kterou vytvořila česká sochařka Irena Sedlecká,“ říká hudebnice Lucie Halamíková.

Jak se česká muzikantka, učitelka z hudební školy, dostane k tomu, že hraje na počest takové legendy, jakou je bývalý zpěvák skupiny Queen? Našel si mě jeho tehdejší osobní asistent Peter Free- stone. Někdo mu doporučil, ať se podívá na webové stránky YouTube, kde mám několik videí, na nichž hraju i zpívám písničky od Queenů. Jednu z nich jsem jako poctu věnovala přímo Freddiemu Mercurymu. Letos na jaře mi Peter napsal, že jsem ho zaujala, a měsíc před tou zářijovou událostí mne pozval, abych v Montreux zahrála.

Kolik hudebníků celkem v Montreux účinkovalo? V neděli jen já, v sobotu několik dalších zahraničních zpěváků a hudebníků. Ovšem na rozdíl od nich jsem hrála přímo u Mercuryho sochy. V repertoáru jsem měla několik svých klavírních verzí jejich písní a jednu vlastní skladbu věnovanou přímo Freddiemu. Splnil se mi velký sen.
Byl tam, kromě Freestona, osobně někdo další z okolí kapely nebo přímo ze skupiny Queen?
Bohužel, nikdo ze zbylých členů kapely se na slavnosti neukázal. Ti byli v Montreux před osmi lety na slavnostním odhalení sochy. Od té doby je tahle akce určená především fanouškům kapely a Mercuryho.

Když si vás Mercuryho asistent našel, nechal vás na slavnosti hrát, dokonce jako jedinou v neděli, neslíbil vám poté třeba schůzku s některým z Queenů? To by musel slibovat asi každému, kdo tam vystupuje. Nebyla jsem ničím výjimečná, abych měla takové privilegium.

Uvedli pořadatelé akce u vašeho jména, že jste nejen z Česka, ale rovněž z Kladna? O Kladně nepadlo ani slovo. Byla jsem ráda, že dokázali říct, že jsem z Czech Republic.

Kdy jste začala hrát a zpívat písně od Queenů? Poprvé jsem je začala vážně vnímat v roce 1988, když měli koncert v Budapešti. Táta s mým bratrem tehdy sledovali koncert v televizi a já odněkud přiběhla, abych se podívala, kdo to tak krásně zpívá. Hrála jsem si pak některé skladby od nich doma sama pro sebe. Až před dvěma lety jsem na internetu objevila soutěž, do které mohl každý poslat své pojetí nějakých písniček. Měli tam seznam desítek písní od různých interpretů. A jednou z nich byla Bohemian Rhapsody od Queen. Tu jsem tam poslala. Ani nevím, jak jsem dopadla, protože krátce nato ty stránky zanikly.

Jezdíte hrát často do zahraničí? To švýcarské bylo moje druhé vystoupení. Poprvé jsem písně Queenů hrála loni v listopadu při vzpomínkovém koncertě na Freddieho Mercuryho v Praze. V Montreux jsem je hrála poprvé pod širým nebem na tak velké akci.

Je pro vás těžší prezentovat se na internetovém serveru YouTube, nebo hrát živě před publikem? Těžší je hrát naostro. Když se mi něco nepovede, nemůžu přestat a začít znovu.

Na internetu jsem se dočetl, že máte příznivce až v dalekém Mexiku. To jsou fandové Queenů a také oni mne našli přes server YouTube. V Mexiku prý moje coververze hrají docela často. Nevím, jestli tomu mám věřit. Po návratu z Montreux se mnou fanoušci z Mexika dělali na dálku rozhovor pro nějaké webové stránky.

Pozvali vás, abyste jim zahrála naživo? Zatím ne. Asi bych se dost rozmýšlela, jestli bych letěla takovou dálku. Přeci jen mám půlroční dítě a nechci ho nechávat zbytečně dlouho bez mámy. V Evropě je všude relativně blízko, takže se to dá absolvovat i s dětmi. Po Evropě bych se cestování a hraní nebránila.

Žádnou nabídku na další vystoupení jste zatím nedostala? Kontaktovali mě ze slovenského fanklubu Queenů, že mají zájem, abych na Slovensku hrála. O termínu jsme se ale zatím nebavili. Přes Facebook mi psali odkudsi ze severu Čech. Avšak nic konkrétního dojednané nemám.

Co vás živí, když ne hudební produkce? Učím v rozdělovské hudební škole.

Vaši rodiče jsou známí kladenští fotografové Jiří a Jiřina Hankeovi. Zamlouvá se jim vaše muzicírování? Doufám, že ano. Alespoň neříkali, že ne. Hraju jim na vernisážích, tak jsou snad se mnou spokojení. Umělecká atmosféra, která u nás doma panovala, mě určitě ovlivnila už v dětství. Rodiče mě v muzice hodně podporovali. Poprvé jsem zkusila hrát na klavír v šesti letech u babičky. Byli u toho a rozhodli se zapsat mě na hudební školu.

Jaké máte s muzikou plány do budoucna? Chtěla bych si zahrát naživo s kapelou Lucie & The Diamonds. Vznikla přes server YouTube. Jeden chorvatský kytarista před necelým rokem oslovil několik muzikantů po celé Evropě, mezi nimi i mě. Poslal i na ukázku jednu z písniček Queenů a k tomu mi nabídl spolupráci. Prý se mu líbí, jak zpívám. V našem seskupení je baskytarista z Francie, bubeník a kytarista jsou z Chorvatska a já zpívám. Zatím jsme od Queenů nahráli dvě cover písničky, a to Too Much Love Will Kill You a Teo Torriate. Nyní dokončujeme klip k Bohemian Rhapsody pro YouTube. Vytvořili jsme nejen hudbu, ale také všechny vokály v operní části.

To se jednou za čas vždycky někde sejdete? Zatím fungujeme jen na dálku. Každý z nás něco nahraje, pošle to kytaristovi, ten ty naše videa sestříhá dohromady a pak to vypadá, že hrajeme spolu. Na internetu už máme dvě věci. No a já bych moc chtěla, abychom se někdy sešli a začali spolu hrát jako skutečná kapela.

Pojedete příští rok znovu do Montreux? Ráda, ale asi jen na soukromý výlet. V Montreux se účinkující střídají, takže pochybuji, že mě tam opět pozvou. Nemluvili o tom.