Třiačtyřicetiletý publicista Jiří Vybíhal zvítězil v anketě Sedmičky o kulturní událost roku už loni, kdy redakce nominovala do výběru toho nejlepšího za rok 2009 jeho knihu Jihlava pod hákovým křížem.
Kniha, v níž psal o životě v Jihlavě v době nacistické nadvlády, způsobila malou senzaci. Vybíhal zůstal tématu věrný a opět uspěl. Jeho druhá publikace Atentát na Hitlera v Jihlavě? nyní v anketě získala polovinu všech došlých hlasů od čtenářů Sedmičky. „Vítězství mě mile překvapilo, je vidět, že čtenáři jsou mi věrní,“ řekl Vybíhal.
Čím si vysvětlujete jejich stálý zájem?
Píšu své knížky trošku jinak, i když mi historici vyčítají, že tam není poznámkový aparát. Lidé mi ale říkají, že jsou mé knihy čtivé a rádi si je kupují. To je asi podstatné.
Zpracoval jste témata, která se k tomu dlouho nabízela, a přesto to nikdo před vámi neudělal. Proč tomu tak bylo?
Soužitím Němců a Čechů se regionálně nikdo moc nezabýval. Soudobé dějiny jsou hodně opomíjené. Historici se v případě Jihlavy naopak hodně věnovali například středověku.
Co osobně pro vás bylo při práci na druhé knize největším překvapením?
Pro mě byly velmi zajímavé informace o Janu Appelfeldovi, údajném strůjci atentátu na Hitlera, který shodou okolností bydlel ve stávajícím sídle jihlavské redakce Sedmičky v nájemním bytě. Velmi mě potěšilo, že se mi podařilo sehnat jeho fotografie, protože dříve to byla taková postava v mlze. Teď lidé vidí, jak vypadal. Popsání jeho osoby je v knize asi to nejzajímavější.
V názvu knihy Atentát na Hitlera v Jihlavě? je otazník. Měl tedy být v Jihlavě atentát?
V závěru knihy píšu, že Appelfeld vystupoval radikálně. Dokonce jsem nedávno získal informace z třicátých let, že inklinoval ke komunistické straně, chodil na její mítinky. Takže si myslím, že atentát byl spíše zbožným přáním židovské obce, která se na něj obracela jako na člověka, o kterém si myslela, že by mohl takovou akci skutečně udělat. Ale myslím si, že on ten atentát neplánoval. Je možné, že židovská obec byla schopna mu za to dát dokonce peníze. Chtěli se Hitlera zbavit, ale když byl Appelfeld za tento čin zatčen, tak se k němu nehlásil. Po válce by byl velkým hrdinou, kdyby řekl, že připravoval atentát na Hitlera. Ale to se nestalo.
Na čem nyní pracujete?
Na vydání překladu mé první knihy Jihlava pod hákovým křížem. Měla by vyjít v dubnu. Pro vysídlené Jihlavany by to mohla být zajímavá publikace. Budou ji prodávat v Německu přes tamní krajanský spolek jihlavských Němců.
Vidíte zpětně ve svých knihách chyby?
Jednou z chyb bylo, že Hans Krebs (pomnichovský prominentní nacista a jihlavský rodák – pozn. red.) nepocházel z rodiny továrníka, ale z docela obyčejné rodiny. Na to mě upozornil člověk, který píše o Krebsově působení v Ústí nad Labem.
