Umělá děloha pro myši
Proto byla studie z nottinghamské univerzity, která se zabývala právě vytvořením umělé dělohy, obrovským úspěchem. Vědci pod vedením Kevina Shakesheffa spolupracovali s univerzitou Cambridge. Ačkoliv se jednalo zatím jen o sledování embryí myší, je to i tak obrovský posun vpřed.
Jak by si takovou umělou dělohu ale měli lidé představit. V první chvíli si pravděpodobně člověk vybaví neprodyšně uzavřenou nádobu s roztokem přesně napodobujícím dělohu savců, velikostně odpovídající plodu těsně před porodem. Děloha by měla umožnit plodu se bez omezení vyvíjet a měla by mu poskytovat dostatek živin. Avšak tak daleko zatím vědci stále ještě nejsou.
Dělohu vyvinutou inženýry v laboratoři tvoří jemná polymerová nádoba, která přesně napodobuje měkké tkáně dělohy savců. Velikostně odpovídá Petriho misce. Vědcům se díky ní naskytla příležitost sledovat fáze vývoje mezi čtvrtým až osmým dnem od oplodnění, které v reálném čase ještě nikdy nemohli vidět.
První pohled na embryo
Poprvé bylo výzkumníkům umožněno zmapovat vývoj embrya mimo dělohu matky. Ačkoliv se může zdát, že pouhé čtyři dny navíc, které vědci získali oproti dřívějším zkoumáním, nejsou žádným velkým úspěchem, opak je pravdou. Právě tyto dny jsou pro vývoj embrya klíčové. Do nynějška všechno zkoumání oplodněných vajíček probíhalo první čtyři dny v miskách s kulturou, pro další vývoj však bylo nutné umístit tato vajíčka do dělohy. Vědci pak spoléhali jen na získané snímky odebraných embryí v různých fázích vývoje.
Během dnů, které vědci získali při sledování „k dobru“, zaznamenali nové aspekty vývoje embrya. Nejdůležitějším poznatkem bylo sledování začátku procesu, který vede k vytvoření hlavy plodu. Přesněji řečeno, vědci zaznamenali přeskupení určitých buněk na velkou vzdálenost (představte si velkou vzdálenost pro buňku v embryu). V těchto dnech dochází k uchycení blastocysty na děložní sliznici jejím embryonálním pólem.
Vědci doufají, že nový pohled na vývoj embrya jim umožní lépe léčit dospělého jedince. Například přijít na způsob léčení některých nyní nevyléčitelných onemocnění. Mohlo by se to týkat nemocí a vad srdce. Podle Kevina Shakesheffa by mohlo být možné obnovit procesy, které srdce tvoří a tím pádem opravit vzniklé vady.
