Unikátní věž má být památkou

Vzácnost dominanty libereckých Vratislavic chtějí vyzdvihnout památkáři. Věž ukrývá ojedinělou technologii, zajímavá je i architekturou.

Unikátní věž v areálu bývalého Bytexu ve Vratislavicích nad Nisou a připojená část továrny se dočká uznání. Památkáři navrhují, aby ji ministerstvo prohlásilo za kulturní památku.
„Jde o dílo významného českého architekta Leopolda Bauera. Je unikátní stavebně, ale i částečně dochovaným technologickým zařízením uvnitř. V neposlední řadě jde o významnou krajinnou dominantu Vratislavic nad Nisou,“ vyjmenovává příčiny proč prohlásit věž za památku Petr Freiwillig z Národního památkového ústavu v Liberci.

Jediná v Čechách

Věž, která sloužila jako zásobárna uhlí a vody, je zřejmě jedinou Bauerovou stavbou na území Čech. Další díla tohoto rodáka z Krnova, žáka architekta Otto Wagnera na vídeňské akademii, jsou pouze na Moravě a pak ve Vídni nebo Polsku. „O to vzácnější vratislavická věž je,“ zdůranil Freiwillig. Památkáři chtějí rovněž zachovat unikátní vnitřní technologie. Pětašedesát metrů vysoká věž měla ve své době nejmodernější zařízení pro mísení a dopravu uhlí.
Zatímco v nejspodnější části skladovali uhlí méně výhřevné, do její střední části ukládali uhlí více výhřevné a horní část sloužila k zadržování vody. „Ve střední části zásobníku uhlí mísili a odtud vzniklá směs putovala přímo do kotelny, která vyráběla energii nejen pro továrnu, ale i pro Vratislavice,“ dodává Freiwillig.

Na tu dobu si živě pamatují i manželé Jiřímští, kteří ve Vratislavicích nad Nisou žijí šedesát čtyři let. „Věž je dominantou a dodávala celým Vratislavicím po léta energii, a to až do doby, kdy skončil Bytex. Měla by tady zůstat i dál, aby to nedopadlo jako s Textilanou,“ shodují se manželé Jiřímští.

Věž nezmizí

„Se zachováním zauhlovací věže počítáme v našem plánu i nadále,“ potvrdila Kateřina Deličová, generální ředitelka společnosti Intex, která je majitelem rozhlehlého areálu bývalého výrobce koberců ve Vratislavicích nad Nisou. Stále je využíván věžový vodojem, do kterého je přiváděna užitková voda z rybníků v Pekle v Proseči nad Nisou, a na jehož vrcholu jsou umístěny technologie internetových a mobilních sítí. „V budoucnu žádné zvláštní úmysly s věží nemáme. Nehodí se k přestavbě na restauraci nebo hotel, tak jak to je vidět třeba u podobných objektů v sousedním Německu. Zachováme ji jen proto, že jde o historickou stavbu,“ vysvětlila Deličová.
Plány, které jsou už čtyři roky připraveny počítají se zbouráním většiny stávajících budov v areálu a jeho přestavbou na výrobní a skladovací areál. Vyrůst má osm samostatných hal, nová parkoviště i administrativní budovy.

Co třeba muzeum?

„Věž je cenným artefaktem průmyslového designu, který se nesmí zbourat. Navrhl jsem projekt přestavby tak, aby zůstala nedotčena. S věží ale nic nového udělat nejde, například k bydlení se nehodí,“ říká architek Pavel Švancer, který navrhl projekt na přestavbu vratislavického areálu. Uvítal by kdyby uvnitř věže vzniklo třeba muzeum. „Myslím, že spojení Vratislavice a Ferdinand Porsche se přímo nabízí a vytvořit muzeum tomuto významnému rodákovi zrovna v této ojedinělé stavbě se nabízí,“ míní Švancer.
Momentálně je však projekt na přestavbu pozastaven a sta vební povolení si společnost nechala prodloužit až do roku 2011. „Nezávisí to na penězích. Nechceme začít s přestavbou dokud nenajdeme partnera, který nám zaručí, že do všech nových objektů budou domluvení nájemníci a využijí se. Nemáme zájem o to, aby se s prázdnými halami spekulovalo,“ dodala Deličová.