Univerzita: raději studenti než lázně

Lázně, nebo univerzita? Otázka, která před dvaceti lety rozdělovala Karvinou. Přednost nakonec dostalo vzdělání.

Léta tu schůzovali soudruzi a soudružky. Přišla revoluce a budova okresního výboru KSČ byla najednou zcela prázdná a bez užitku. Diskuze, zda z ní bude univerzita, nebo lázně zaplnily titulní strany tehdejších Karvinských novin a staly se častým tématem i v hospodách. „Dobře si to pamatuji. S manželkou jsme oba byli pro univerzitu, protože jsme si lázně uprostřed rušné dopravy neuměli představit. Jaká by to byla oáza klidu na křižovatce?“ ptá se pamětník Jozef Šindler. Návrh využít budovu bývalého Okresního výboru Komunistické strany jako univerzitu nakonec opravdu vyhrál. „Karviná je deformovaná těžkým průmyslem a středoškolsky i vysokoškolsky vzdělaných lidí je tu málo. Až těžba v Karviné utlumí výrobu, budou mít lidé problém sehnat v nově vznikajících podnicích práci. Univerzita jim nabídne potřebné vzdělání,“ shodují se v Karvinských novinách z roku 1990 Emanuel Šustek, Josef Skácel a Miroslav Havrlant. Jedenadvacetičlenná komise rady Městského národního výboru nakonec upřednostnila univerzitu. Ta zahájila výuku 2. dubna 1990, kdy otevřela kurzy angličtiny, němčiny a francouzštiny. Obchodně podnikatelskou fakultou Slezské univerzity už prošly tisíce studentů. „Budova se od doby vzniku hodně změnila. Většina studentů je s vybavením univerzity spokojená. Univerzita přináší Karviné obrovské možnosti. Hlavně příchod mladých studentů z celé České republiky a různých koutů světa,“ myslí si člen Akademického senátu fakuty Tomáš Kuděla.