Upravená zvířátka

Pes, kterému se ve tmě rozsvítí srst dočervena. Zeleně svítící prase, jemuž světélkují i vnitřnosti.

Nefantazíruju. To už doopravdy je. Vědci dají prasečí mamince do embrya DNA ze svítící medúzy a ono se jí narodí svítící podsvinčátko. Prý nás ta upravená zvířátka mají jednou léčit. A bavit – dodávám já.

bavit – dodávám já. Obyčejný pejsek dokáže svou roztomilostí jen chvilku konkurovat počítačovým hrám. Pak ho dítě odloží a začne hrát novou „brutálku“. Světélkujícím pejskem si aspoň večer u notebooku posvítí. A pak? Vědci do pejsků naperou geny parejnoků elektrických. Jakmile notebook škytne, že mu dochází baterie, pejsek otře svůj elektrický čumák o zástrčku napájecího kabelu. Dítěti
se vyplatí, aby zdroji energie občas dalo nažrat. A pak? Uděláme z pejska futrál na notebook, který za dítětem přiběhne. DNA z klokana, a už se rodí štěňátka s kapsami. A pak? Pomocí nanotechnologie nainstalujeme do pejsků počítačové programy. Kůži na bříšku přetvoříme v tkáň obrazovky. Klávesnice není třeba, pejsek přece slyší povely svého pána.

Genetičtí inženýři dávají vědět, že dokážou všechno. A pak? Jak oni si v dobách geneticky pomíchaných zvířat poradí, až jejich děti začnou vlivem surfování na starých webech kňourat, že chtějí obyčejnou kočku, která chytá myši? Táto, viděls někdy klasickou myš?