Upřesnil stáří vesmíru a dal nahlédnout do jeho hlubin. Hubbleův teleskop je v provozu již 30 let

Hubbleův teleskop

Hubbleův teleskop Zdroj: profimedia.cz

Supernova
Galaxie NGC 2207 a IC 2163
Hubbleův teleskop
Hubbleův teleskop
Mlhovina Kočičí oko
49
Fotogalerie

Na zemský orbit jej vynesl 24. dubna 1990 raketoplán Discovery. Od té doby pomohl Hubbleův dalekohled vědcům pochopit některé z tajů vesmíru, potvrdit některé z teorií, určit stáří vesmíru, rychlost jeho rozpínání a také jim dal možnost nahlédnout do miliardy světelných let vzdálených světů. 

První plány na dalekohled, který by mohl nahlédnout do vzdálených galaxií a neomezovala by jej zemská atmosféra, se začaly rodit již v období mezi světovými válkami. Jeho konkrétní podoba a začátek prací na něm ale přišly až o půl století později, jako společný projekt americké agentury NASA a evropské ESA. Náklady na stavbu teleskopu a vynesení na oběžnou dráhu přišly na 2,5 miliardy dolarů, tedy asi 63,3 miliardy korun. 

Projekt dostal jméno podle amerického astronoma Edwina Hubblea, který zemřel v roce 1953 a který se jako první vědec věnoval pozorování galaxií a objevil mimo jiné i rozpínání vesmíru. 

Samotný dalekohled je válcovitá družice vybavená zdrcadlem o průměru 2,4 metru a několika kamerami. Původně se měl Hubbleův teleskop na oběžnou dráhu dostat již v polovině 80. let minulého století, avšak osud mu příliš nepřál. Projekt nejprve zdržovaly technické problémy a když už se zdálo, že se dalekohled přeci jen dostane do vesmíru, přišla tragická exploze raketoplánu Challenger. Americký program pilotovaných letů, na kterém závisel i osud teleskopu, byl rázem v troskách. 

Do kosmu se tak dalekohled podíval až v roce 1990 a první snímky byly pro vědce zklamáním. „Vypadaly podobně, jako když se díváte na vesmír dalekohledem se zamlženým objektivem,“ popsal první fotografie Hubbleova teleskopu český astronom Marcel Grün. A co bylo na vině?

Vědci zjistili, že jde o nepřesně vybroušené zrcadlo v dalekohledu, byť tato odchylka činila jen malý zlomek tloušťky lidského vlasu. Technici NASA nakonec přišli na to, jak se s vadou vyrovnat a pro její korekci navrhli speciální zařízení, které snímkům dodalo potřebnou ostrost. To bylo nakonec nainstalováno roku 1993 astronauty z raketoplánu Endeavour. Dodnes je tato oprava považována za jeden z nejnáročnějších výkonů ve vesmíru. 

Po této opravě již začal Hubbleův teleskop produkovat snímky v očekávané kvalitě. Mezi nejslavnější patří série fotografií s velmi mladými galaxiemi, které vznikly už 350 milionů let po Velkém třesku, nebo takzvané Sloupy stvoření v Orlí mlhovině, tedy záběry míst, kde se rodí nové hvězdy. Díky těmto pozorováním se vědcům podařilo určit stáří vesmíru, které činí zhruba 13,8 miliardy let a také změřit změřit Hubbleovu konstantu, čili rychlost rozpínání vesmíru.

Kromě vzdálených galaxií zkoumá teleskop i Sluneční soustavu. Jednou z unikátních věcí, kterou se mu podařilo zaznamenat, byla například srážka komety Shoemaker-Levy 9 s planetou Jupiter v roce 1994. Stroj také přispěl k vyřazení Pluta ze seznamu planet.

Po misi v roce 1993 se dočkal ještě čtyř servisních zásahů v letech 1997, 1999, 2002 a 2009. Po zrušení letů raketoplánů v roce 2011 už se ale žádná další neplánuje. Teleskop, který přes drobné potíže stále funguje, tak v blízké budoucnosti nejspíš zanikne v atmosféře.