USA vloží 200 milionů dolarů do superpočítače. Má vymýšlet solární panely

Superstroj Aurora, který bude od roku 2018 fungovat v Argonne National Laboratory v americkém státě Illinois, by měl také sloužit v oblasti aerodynamiky, biopaliv nebo dopravních systémů.

Výkon plánovaného superpočítače Aurora, založeného na technologiích společnosti Cray a Intel, by měl dosáhnout 180 petaFLOPS (viz tabulka). Pro ilustraci, dosavadní nejvýkonnější počítač na světě je v Číně a má výkon 33 petaFLOPS (teoretický 54 petaFLOPS).

Využití supervýkonných počítačů ve vědecké práci má své opodstatnění. Zatímco lidé jsou schopni kreativně přicházet s novými studiemi a informacemi, počítač je zvládá lépe analyzovat v širších souvislostech oboru. Tak může objevit něco, co lidskému oku uniká, zvlášť při užším zaměření na konkrétní výzkum.

Argonne National Laboratory, Argonne, Illinois, USA|CC BY-SA 2.0: John Hill WikimediaArgonne National Laboratory

Superpočítače - běžná součást vědeckého týmu

Superpočítače jsou tak chytré, že v podstatě zvládnou samostatně provádět vědecký výzkum. Když už stroje pomáhají s vědou, možná se jednou dočkají i vlastní kreacionistické teorie. Pro její předobraz by mohly sloužit automatizované systémy pojmenované Adam a Eve.

Adam se stal prvním robotem, který v roce 2009 přišel s vlastním výzkumem; týkal se genů kvasinek používaných například v pivovarnictví. Nejde přitom o superpočítač jako v Číně, coby mozek systému slouží čtyři běžné počítače doplněné o robotické paže, kamery, inkubátory a další laboratorní vybavení. Využíval databázi informací o genech kvasinek, jejich metabolismu a enzymech, k dispozici měl i zásobu kvasinek bez určitých genů a pozoroval, jak se vyvíjejí za různých podmínek. Za den mohl zvládnout až tisíc experimentů a učit se tak o vlastnostech různých genů a metabolitů.

Adam sám došel k 20 hypotézám kódování genů 13 enzymů. Celkem 12 hypotéz se potvrdilo experimenty, mimo jiné identifikoval tři geny kódující enzym potřebný pro produkci lyzinu, jenž je nezbytný pro produkci bílkovin a pomáhá růstu a obnově tkání. Vše samozřejmě překontroloval i vědecký tým vedený Rossem Kingem.

Stejný vědec vede i projekt Eve, další automatizovaný systém, jenž je vlastně druhou generací Adama, který podle výzkumníka umělé inteligence na Stanfordské univerzitě pracoval na úrovni doktoranda. Robotická Eva řeší složitější problém – provádí laboratorní experimenty zaměřené na hledání nových léků. Ne každému se povede „objev náhodou“, tak jako profesoru Antonínu Holému s jeho antivirotiky, častěji končí komplikovaný proces nezdarem.