Úsměvem si Taussigová podmanila davy. Dnes ji rozesmívá roční syn

Miss sympatie České republiky 2002 Lenka Taussigová. Před deseti lety dvacetiletá studentka. Dnes vdaná žena. Doma má dva Tomáše, manžela a ročního syna.

Lenka Kocmanová Taussigová si užívá další roli. Mateřství. Její dovolená není mateřská v pravém slova smyslu. Podílí se zároveň na přípravách České Miss 2012, pohybuje se v modelingu. A za pár dní, 23. ledna, na narozeninovém dortu sfoukne třicet svíček.

Jak si užíváte mateřskou dovolenou?

Nejsem na klasické mateřské jako většina žen, protože se věnuji produkci a modelingu. Pracuji v době, kdy většinou Tomášek spinká. Tedy večer a jednou v týdnu mám pracovní den, kdy běhám po schůzkách a vše domlouvám, ostatní dělám z domova, kde se věnuji Tomáškovi, užívám si ho.

Jaké dělá Tomášek pokroky?

Každý den se mu něco povede, je to krásné. O tohle bych přišla, kdybych chodila denně do práce. Ta mi neuteče, bude pak celý život, ale pokroky a každodenní objevy Tomáška už bych nikdy nezažila.

Čím vás třeba překvapil?

Od roku už je s ním prča, posílá pusinky, tleská si, když se mu něco povede, kýve ano nebo ne, takže vím, co chce a co ne. Nedávno mě šokoval tím, jak během chviličky vylezl na stůl, nejprve si k židli přinesl kufřík, pak po něm vylezl na židli a nakonec na stůl. Tím mě překvapil. Teď je hlídací období, člověk nikdy neví, co ho napadne a co provede, neuvědomuje si, že si může ublížit.

A rozzlobí vás někdy?

Přes den je zlatíčko, je hodný, ale vytáčí mě v noci, protože se často budí, už přes rok jsem se pořádně nevyspala. To mi chybí.

Dovedla byste si představit být ženou v domácnosti?

Když jsou děti malé, tak ano, protože doma dělám vše, vařím, peču, peru, žehlím, starám se o Tomáška i Toma. Až budou děti větší, doma bych nevydržela, nudila bych se. Potřebuji mít kolem sebe lidi a realizovat se.

V dřívějším rozhovoru pro Sedmičku jste citovala Jana Wericha: „Přátelství je součást lidského štěstí.“ Odhadnete, kdo je skutečný přítel?

Přítel se pozná v situaci, kdy o něco opravdu jde. Většinou mám dobrý odhad na lidi.

Existuje takové přátelství v modelingu?

Určitě ano, není to o dané profesi. Jde o to, jestli se potkají lidi, kteří si mají co říci a podrží se, když je potřeba.

Máte mezi modelkami přítelkyně?

Ano, ráda vidím Lucku Královou, Hanku Mašlíkovou, Radku Kocurovou, Lucku Váchovou, Andreu Kloboučkovou a další. Ve spojení jsme ale spíš přes telefon a e-mail. Na setkávání máme každá málo času.

V životopise máte povolání modelka. Jste ale vystudovanou ekonomkou, po škole jste se jako ekonomka živila. Jak to cítíte vnitřně?

Životopis na webu je starý, modelkou se necítím, modeling už nedělám, věnuji se agentuře. Jsem spíše produkční, organizátorka různých akcí.

Měla jste i roli v komedii Žralok v mé hlavě. Co vás přivedlo k filmu?

Byla to malá role, oslovil mě tenkrát štáb a já nabídku přijala. Byla to pro mě zkušenost, ale jinak s herectvím nemám nic společného. Byla to náhoda.

Když se vrátíme k ekonomii. Kdo u vás drží kasu?

Máme společný účet a já hospodařím s penězi na domácnost. Pokud chceme investovat do bydlení, dovolené, auta a podobně, rozhodujeme se společně.

Za co nejraději utrácíte?

Hodně jsme teď dali do baráčku. Je to žrout peněz a pořád bude. Ale ráda utrácím za oblečení pro Tomáška, pro něj pořád něco nakupuji. Ráda investuji do zahraničních dovolených. Je to vždy nezapomenutelný zážitek.

Jaký nejdražší model jste předváděla?

Měla jsem na sobě šaty, které stály sto padesát tisíc korun. Předváděla jsem různým návrhářům, ale třeba i šperky s diamanty.

Máte svoji dvorní vizážistku a návrhářku?

Nejraději se líčím sama, každá žena nejlépe víc, co jí sluší. Na přehlídkách se nechávám líčit a česat. O vlasy se mi stará kadeřnice Míša. S mými vlasy nikdo moc nechce pracovat, když vidí tu hřívu, a šaty na akce si půjčuji od různých návrhářů, nemám dvorního.

Sledujete módní trendy? Nebo nosíte to, v čem je vám dobře?

Pokud je zrovna v módě něco, co mi není příjemné, nepořizuji si to a chodím v tom, v čem se cítím dobře.

V čem třeba?

Nejraději chodím ve sportovněelegantním oblečení, džínách a nějakém topíku, dříve jsem nosila vysoké podpatky i během dne, nyní je nechávám ve skříni a raději sáhnu po botách na nízkém podpatku, protože u kočárku je to pohodlnější.

A co oblékáte doma?

Tepláky a tričko.

Jsou dny, kdy se nemalujete?

Skoro pořád. Maluji se jen, když mám schůzky. Používám ale jen lehký make-up, jinak se nelíčím. Skutečně se líčím, jen když jdeme na nějakou akci, na ples nebo do divadla.

Když jste se stala miss sympatie, už jste chodila se svým nynějším manželem Tomášem. Ne každé úspěšné krásce vztah vydrží…

Jde o toleranci a pochopení toho druhého. Jako v každém vztahu jsou občas nějaké překážky, ale jde o to, jak se k tomu ti dva postaví.

V roce 2002 jste v soutěži Miss zazářila. Zvolili vás Miss internet, Miss čtenářů českých periodik, Miss TV diváků, Miss sympatie a dostala jste ceny za nejkrásnější vlasy a úsměv. Jen korunka královny krásy vám unikla. Nepokusíte se třeba o korunku missis?

To mě ani nikdy nenapadlo. Nikdy neříkej nikdy, ale v tuto chvíli mi to přijde jako úlet.

Myslím, že titul Miss sympatie jste si vysloužila tím, že se často usmíváte. Neviděla jsem vás se mračit. Míváte i špatné nálady?

Málokdy. Jsem veselý člověk, nemám ráda mrzouty.

Co vám náladu zkazí?

Když se stane něco nečekaného a něco nejde podle plánu.

A spraví?

Dobré jídlo.

Co vás vždy rozesměje?

Tomášek, to je moje sluníčko.

Krása pomáhá. Tak jste nazvala charitativní akci, jíž pomáháte dětským oddělením Masarykovy nemocnice. Kdy vám krása pomohla?

Název projektu tenkrát napadl Lenku Vinickou, režisérku a choreografii u mých akcí. Myslíme tím vnitřní krásu. Trochu mi pomáhá při shánění financí na projekt, ale i tak vždy partnerům akce nabízím dobře vypracovaný projekt, který jim přinese pozitiva. Krásu nezneužívám.

Teď hodnotíte krásky vy, jste součástí týmu České Miss 2012. Připravovala jste severočeského kolo. Musíte být spokojená s umístněním Severočešek. Tři postoupily do republikového kola.

To je pravda, jsem ráda, že uspěly, a jsem zvědavá na hlavní finále, kde nebudu chybět.

Jaká úloha je snazší? V zákulisí, nebo na pódiu?

Když jsem soutěžila, měla jsem samozřejmě na pódiu trému. Jako organizátorka mám dnes trému do poslední chvíle, ačkoli jsem jen v zákulisí nebo v hledišti. Vše stojí na mně, a pokud by se něco nepovedlo, sypala bych si popel na hlavu. Obě pozice spojuje nervozita.

Co dívkám nezávidíte?

Tím, že jsem si vším prošla, vím, co je čeká. Na jednu stranu jim závidím, že mají vše před sebou, na druhou stranu jsem ráda, v jaké jsem pozici. Ale nic bych neměnila, hodně mi to dalo a jsem za to ráda.

Jak vnímáte rozdíl mezi soutěžícími před deseti lety a nyní?

Soutěžící jsou dnes daleko připravenější, většina z nich jde na soutěž a už má zkušenosti s modelingem. Ty jsem neměla - před soutěží jsem dělala zhruba tři přehlídky. Nynější dívky vypadají daleko starší, než jsme byly v jejich věku my, jsou obarvené, více upravené, někdy až moc zmalované. To za nás nebylo.

LENKA KOCMANOVÁ TAUSSIGOVÁ

* Narodila se v Ústí nad Labem, bydlí na Teplicku.
* V roce 2002 se ve dvaceti letech stala Miss sympatie České republiky.
* V témže roce se v Tokiu stala šestou nejkrásnější dívkou Miss International 2002.
* Vystudovala Fakultu sociálně-ekonomickou Univerzity Jana Evangelisty Purkyně.
* V létě 2008 se vdala za Tomáše Kocmana.
* Syna Tomáše porodila 8. září 2010.
* Pořádá charitativní akci Hvězdy v Ústí aneb Pomozme dětem.