Čína uvedla v září do provozu svou první letadlovou loď Liao-ning, která vznikla úpravou staré sovětské letadlové lodi Varjag, již Peking koupil před 14 lety od Ukrajiny. Plavidlo nově pojmenované po jedné z čínských provincií vyplulo v době obnovených sporů s Japonskem a dalšími východoasijskými zeměmi o území ve Východočínském a Jihočínském moři, která jsou strategickými vodními cestami i předpokládanou bohatou zásobárnou nerostných surovin.
Během posledního námořního cvičení Čína podle svých slov otestovala i přistání stíhačky J-15 na 300 metrů dlouhé letadlové lodi. Podle tiskové agentury Nová Čína je stíhačka J-15 schopna nést přesně naváděné bomby a rakety, které dokážou zasáhnout cíle na moři, na pevnině i ve vzduchu.
Vývoj letounů J-15 určených pro letadlovou loď probíhal pod dozorem 51letého inženýra Luo Jüana, který byl také svědkem prvního přistání tohoto stroje na letadlové lodi Liao-ning. Jüana krátce nato postihl infarkt, z něhož už se nevzpamatoval.
Čínská média dnes experta označila za národního hrdinu. Státní televize CCTV zařadila Jüanovo úmrtí hned na úvod poledních zpráv. Podle agentury AP je to nebývalá pocta pro dosud neznámého vědce, která svědčí o obrovské prestiži zmíněného zbrojního programu. Ten je vnímán jako symbol přerodu Číny z chudé rozvojové země v ekonomickou a politickou velmoc v posledních třech desetiletích.
