Sklepení vytesaná v pískovci doslova vybízela k tomu, aby tu vznikly kobky a mučírny. Návštěvníci se seznamují s historií ve třech krocích – co patro, to jeden krok. Šatlava jako expozice provozovaná Kulturním sdružením Úštěka uzavře v polovině srpna svou první sezonu.
Sahání je povoleno
„Nápad se šatlavou přinesl Libor Uhlík, který má na svědomí i zdejší proslulé Úštěcké jarmarky. A podle návštěvnosti soudím, že to byl dobrý nápad. Nemáme nouzi o hosty, chodí sem hodně školy, v létě otvíráme hlavně pro turisty,“ říká průvodkyně Venuše Bártová.
Dodává, že šatlava chce být zdrojem informací o historii Úštěcka a útrpném právu, ale také místem, kde se lidé pobaví. A tak ti zruční mohou zkoušet leštit polodrahokamy nebo razit groše. Ti méně zdatní pak mohou jezdit na klouzačce nebo prolézat dětský hrad.
Dům s gotickým podloubím skoro na náměstí starobylého městečka s úžasným koloritem je jako stvořený k tomu, aby zval zájemce o kus zdejší historie dovnitř.
Expozice je pojata moderně, tedy tak, aby si každý návštěvník odnesl a zapamatoval nějaký zážitek. A výběr je opravdu veliký. Ostatně v šatlavě je povoleno na exponáty sahat a dokonce si některé i oblékat nebo do nich lézt. Málokdo odolá potěžkání popravčího meče nebo postání u pranýře. Do proutěného koše, ve kterém se nepoctivci namáčeli v řece, už ale vleze jen málokdo – snad jenom na chviličku, než cvakne spoušť fotoaparátu. A kluci bez rozdílu věku jsou schopní zkoušet nejrůznější přilbice, rytířské rukavice nebo části brnění celé hodiny. Připraveným atrakcím podléhají nejen děti, ale i dospělí.
„Sami nevíme, kolik popravčí meč váží. Ale tipujeme to na 5,5 kilogramu,“ říká průvodkyně. Meč je kopií skutečného popravčího meče, a to váhou i vyhotovením.
Tři patra utrpení
Než se návštěvníci do šatlavy dostanou, ještě si cestou užijí spoustu zábavy. Na nádvoříčku jsou dětské atrakce a ukázky řemesel, v mezipatře pak legrace pokračují. „Tady je zbrojnice, střelnice, katův špalek a další nástroje, pranýř. A originální malá kuš, ze které si návštěvníci mohou vystřelit,“ říká průvodkyně. Do zbrojnice je také možné sjet po zadku. Vede sem totiž dobová klouzačka, kterou ocení hlavně děti. Nejtvrdší režim ale čeká návštěvníky až v podzemí, když projdou třemi patry sklepů. Právě tady je šatlava, tedy obecní vězení, a také mučírna s různými nástroji útrpného práva, třeba palečnicí, nejrůznějšími sekerami a meči. Tma, vlhko a pískovec okolo jen podtrhují ponurost tohoto místa. I když v historii města bývala šatlava jinde – nejprve u Západní brány, později na radnici – zdejší prostory vznikly po dohodě s historiky tak, aby vytvořily maximálně reálnou atmosféru.
Vzpomínka na vězení
Návštěva obecní šatlavy, která je tak trochu fikcí, a tak trochu vzpomínkou na minulost, je hlavně moderním kulturním zážitkem, který spojuje poučení a zábavu. A hosty si tu hýčkají – každý, kdo si koupí vstupenku, může si vybrat malý dárek. Buď úštěcký groš, kde na jedné straně je vyražený zdejší kostel svatého Petra a Pavla a na druhé štít rodu Berků, nebo mýdlo ve tvaru srdíčka.
Dům se šatlavou je částí městské památkové rezervace, která tvoří každoročně velkolepou kulisu místním jarmarkům. Ty se konají v historickém duchu a nejbližší jarmark má datum 15. srpna.
Zdejší sklepení vznikla okolo roku 1350 a jsou vytesána v pískovcové skále pod celým úštěckým náměstím a hradem. Do sedmnáctého století sloužily sklepy jako únikové cesty, později byly pro skladování ovoce a zeleniny.
