Žádný čerstvý rodič pořádně netuší, jak velké změny nastanou, až se vrátí z porodnice domů s křehkou ratolestí v náručí. Být rodičem obnáší značné rodinné plánování. Nová generace českých otců se v tomto ohledu zdá být připravenější než ty předešlé. Čím to je?
Ředitel společnosti Slevomat Ladislav Veselý patří k nové vlně českých mužů, kteří si v běhu své rozjeté profesní kariéry vybírají možnost vrátit se domů a pečovat o své potomky. Uvědomují si, že se taková možnost již opakovat nebude. Kromě toho je dokázáno, že tento raný kontakt mezi otcem a dítětem má dopad na jejich celoživotní vztah. „Když se teď stanu tátou na plný úvazek, věřím, že si to budu pamatovat celý život,“ shrnuje svůj plánovaný odchod na rodičovskou dovolenou Veselý.
S miminem 14 dnů doma. I pro pohodu matky
Pokud jde o otce a rodičovskou dovolenou, v české společnosti stále panuje značný rozpor. Všichni, včetně samotných otců, by byli rádi, kdyby svým malým dětem mohli věnovat více času. Na druhou stranu, v roce 2021 bylo na rodičovské dovolené pouze 1,78 procenta otců. V roce 2022 vešla v platnost novela, která měla otcům odchod na rodičovskou dovolenou přiblížit a zároveň minimální kontakt s potomkem prodloužit — z původních sedmi kalendářních dnů mají novopečení tatínci nyní nárok na 14 dnů otcovské dovolené.
„Otcovská dovolená nepomáhá jen mentální pohodě zaměstnanců, ale i celé rodině. Zjištění z Francie a Velké Británie naznačují, že otcovská dovolená výrazně pomáhá mentální pohodě matek, které jsou pak méně náchylné k depresím,“ vysvětluje Martin Doležel, marketingový ředitel Welcome to the Jungle, který se také po narození svého potomka odešel domů podílet na péči o rodinu.
Odpovědnost za opatrování dítěte již dávno není jen doménou matek. Když se Veselému před necelými dvěma lety narodil syn Hynek, věděl, že s ním chce doma strávit více času než jen 14 dní otcovské dovolené. „Zdá se mi to správné i směrem k manželce, které se nyní naskytla super možnost profesní realizace.“ Od poloviny tohoto roku už tedy jen vyčkávali na vhodnou chvíli. „Slevomatu se jako společnosti daří, máme stabilizované procesy i celkový chod. Po covidu, který byl pro nás ránou, jsme se konečně vyhoupli a vlastně překonali plánovaný obrat. Můžu tak s klidným srdcem společnost v ideálním stavu předat nástupci,“ říká Veselý.
V podobné situaci se letos v říjnu ocitl i Martin Doležel. „V práci jsme se na můj odchod připravovali pár měsíců předem. Dokončoval jsem rozdělané projekty i předával agendu. Vzhledem k mé kratší rodičovské to stačilo,“ popisuje přípravy na odchod z pozice ředitele společnosti pro dvě země. „Péče o novorozence mě ale doslova pohltila. Věnuji čas rodině a taky jsem si uvědomil, jak jsem za své rozhodnutí vděčný.“
Ne všichni tátové si můžou výměnu rolí dovolit
Přestože by mnoho otců na rodičovskou dovolenou rádo odešlo, ne všichni si to mohou dovolit. „S ženou jsme to dlouhodobě připravovali. Správné investice a odkládání financí k takovému kroku patří,“ vysvětluje Veselý. Vzhledem k tomu, že Česko patří dlouhodobě do první trojky v pomyslné hitparádě zemí EU s nejvyšším průměrným rozdílem mezi platy mužů a žen, představuje často odchod otce na rodičovskou dovolenou větší finanční zátěž rodinného rozpočtu než rodičovská dovolená matky.
Z průzkumů hned za faktorem peněz vyplývá jako největší překážka stereotyp „matky pečovatelky“ a „muže chlebodárce“. „Není to jen posměch mužům doma, ale i výčitky mířené na matky, které mohou být označovány za kariéristky,“ vysvětluje stigmatizaci Doležel.
V západních zemích se přístup k otcovství během necelých dvou generací podstatně změnil: Otcové se začali více zapojovat do péče o děti. Zatímco v roce 1970 čas strávený s potomky činil ve všední dny přibližně 11 minut, v roce 2010 jsme už průměrně na více než hodině denně. „Nejen že se zkrátila pracovní doba, ale také se změnily společenské hodnoty. Je to i věc generační, kdy chceme více trávit čas doma a oddělovat od něj práci,“ vysvětluje Doležel.
Když nemůže jít otec domů hned po porodu, hledá alespoň alternativy ve formě částečného úvazku. Kde je vůle, tam je cesta, shrnuje Veselý. „Jeden můj kamarád šel na rodičovskou téměř hned po porodu, kdy na ní zůstal jeden rok. Další blízký přítel si to s partnerkou rozplánoval napůl. Jiný si v práci zařídil alespoň snížení úvazku z fulltime na čtyři dny v týdnu, aby mohl být pátky doma s rodinou. Není nás málo.“
